Drachma
Drachma je starověká řecká stříbrná mince a peněžní jednotka, která patří mezi nejstarší a nejvlivnější měny v historii lidstva. Tato mince, jejíž název odvozený od řeckého slova "uchopit" původně označoval hrst šesti železných obolů, se stala základem měnových systémů antického středomoří od 7. století př.n.l. až do římské éry. Drachma získala mimořádný mezinárodní význam zejména ve formě athénské "sovy" a později makedonského "alexandra", které sloužily jako první globální obchodní měny. Pro numismatiky představují drachmy fascinující sběratelskou oblast dokumentující vývoj umění, politiky a ekonomiky antického světa.
Historie
První drachmy se objevily v řeckém světě kolem roku 625-600 př.n.l., kdy několik městských států v Malé Asii a na ostrovech Egejského moře začalo razit stříbrné mince podle váhových standardů převzatých z Blízkého východu. Za nejstarší jsou považovány ražby z Lýdie a Aigíny. Zásadní rozvoj nastal v 6. století př.n.l., kdy Athény za vlády Peisistrata standardizovaly ražbu tzv. athénských drachem, které nesly na líci bohyni Athénu a na rubu sovu – městský symbol. Tyto mince, známé jako "sovy" (glaukes), se díky kvalitnímu stříbru z dolů v Laurionu a silnému postavení Athén staly dominantním platidlem ve východním Středomoří. Další revolucí bylo široké rozšíření makedonských drachem Alexandra Velikého v pozdním 4. století př.n.l., které byly raženy od Řecka až po Indii a vytvořily první skutečně mezinárodní měnový standard. V helénistickém období vzniklo několik regionálních drachmových standardů (attický, rhodský, ptolemaiovský), které odrážely politickou fragmentaci. Římská expanze postupně vedla k nahrazení drachmy denárem, ačkoliv v některých východních provinciích přetrvala drachma jako lokální měna až do 3. století n.l. V moderní době byla drachma znovu zavedena jako národní měna Řecka v roce 1832 po získání nezávislosti na Osmanské říši a zůstala v oběhu až do zavedení eura v roce 2002.
Z numismatického hlediska se drachmy vyznačují několika charakteristickými rysy. Základní drachma byla stříbrnou mincí o hmotnosti přibližně 4,3 gramu (attický standard), ale existovaly i různé místní a časové variace. Běžným byl decimální systém s většími nominály, jako didrachma (2 drachmy), tetradrachma (4 drachmy) a vzácněji dekadrachma (10 drachem), a menšími jako obol (1/6 drachmy) a hemiobol (1/12 drachmy). Z uměleckého hlediska prošly drachmy vývojem od archaických, relativně hrubých ražeb po sofistikované mistrovské díla klasického období s detailními portréty božstev, hrdinů a později vládců. Athénské drachmy si kuriózně zachovaly archaický styl i v klasickém období, zřejmě jako známka konzervativního přístupu k měně, zatímco syrakuské a makedonské drachmy reprezentovaly vrchol mincovního umění. Technologicky byly drachmy raženy tradičním způsobem mezi dvěma razidly – spodním negativním (anvil) a horním pozitivním (punch), na které udeřil mincíř kladivem. Na rozdíl od moderních mincí neměly drachmy pravidelný okraj a často byly mírně konvexně-konkávního tvaru kvůli technice ražby. Ryzost stříbra byla většinou vysoká (nad 95%), zvláště u prestižních emisí jako athénské tetradrachmy.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatiky představují antické řecké drachmy vrcholnou sběratelskou oblast kombinující historický význam, uměleckou hodnotu a relativní vzácnost. Zvláště ceněné jsou mince z klasického období, které dokumentují vrchol řeckého umění, a mince spojené s významnými historickými osobnostmi jako Alexandr Veliký nebo raní helénističtí králové. Investiční potenciál je dán především u exemplářů ve výjimečném stavu zachování, kde ceny rostou vzhledem k omezenému počtu kusů a rostoucí poptávce. Pro investory s omezeným rozpočtem jsou atraktivní menší nominály (drachmy a hemidrachmy) Velkého Řecka (jižní Itálie) nebo mince z méně prominentních řeckých polis, které nabízejí dobrý poměr historické hodnoty a ceny.
Příklady
Mezi nejvýznamnější typy drachem patří:
- Athénská tetradrachma ("sova") – ikonická mince s bohyní Athénou a sovou, mezinárodní platidlo 5.-4. stol. př.n.l.
- Tetradrachma Alexandra Velikého – s portrétem Hérakla a sedícím Diem, ražená ve více než 25 mincovnách
- Aigínská didrachma ("želva") – jedna z nejstarších řeckých mincí s motivem mořské želvy
- Syrakuská dekadrachma – považovaná za nejkrásnější antickou minci, signovaná umělci Evainetem a Kimónem
Zajímavosti
- Athénské tetradrachmy byly tak široce uznávaným platidlem, že mnohé nečecké civilizace včetně Egypťanů, Peršanů a národů z Levanty razily jejich lokální imitace, které si zachovávaly athénské motivy, ale často obsahovaly lokální nápisy nebo drobné modifikace.
- Drachma má významnou roli v řecké mytologii a literatuře – zejména ve známém motivu "obolu pro Charóna", kdy se zesnulým vkládala mince pod jazyk jako platba převozníkovi duší přes řeku Styx.
- Existují extrémně vzácné zlaté drachmy z období perských válek, kdy Athény nouzově přetavily chrámové poklady na mince k financování válečného úsilí – dnes je známo pouze 13 exemplářů, z nichž jeden byl prodán v aukci za téměř 3 miliony dolarů.
- Moderní numismatický výzkum využívá analýzu izotopů olova v drachmách k určení původu stříbra, což pomáhá odhalit obchodní vazby a ekonomické vztahy mezi různými oblastmi starověkého světa – tímto způsobem bylo například zjištěno, že některé "athénské" drachmy byly ve skutečnosti raženy v Egyptě z místního stříbra.