Fajn

Fajn (fein), z německého Feinheit znamenající ryzost, je historický termín používaný od 16. století pro označení čistého stříbra a výjimečně i zlata v nejvyšší technicky dosažitelné čistotě. Tento standard představoval základ pro určování kvality drahých kovů v evropském mincovnictví a zlatnictví.

Historie

Pojem fajn se v mincovnictví etabloval během 16. století v německých zemích jako technický termín pro nejvyšší stupeň čistoty drahých kovů. V době, kdy neexistovaly moderní rafinační metody, představoval fajn prakticky dosažitelné maximum čistoty - přibližně 99% u stříbra a 98-99% u zlata.

Standardizace pojmu souvisela s rozvojem augsburského zlatnického cechu, který v 16. století zavedl přísné normy kvality. Augsburské značení "Feinsilber" se stalo mezinárodně uznávaným certifikátem nejvyšší kvality. České země přejaly tento systém prostřednictvím obchodních kontaktů s německými městy.

V habsburské monarchii byl standard fajn právně ukotven mincovními řády 17. století. Vídeňská mincovní instrukce z roku 1659 definovala "fein Silber" jako stříbro o čistotě 16 lotů (1000/1000 v moderním vyjádření) a "fein Gold" jako zlato 24 karátů. Tato definice platila až do zavedení metrického systému.

Pražská mincovna používala termín fajn v protokolech zkoušek od konce 16. století. Probační (prubířské) záznamy rozlišovaly "silber fein" od "wercksilber" (mincovního stříbra s příměsí mědi). Kutnohorské důlní úřady vydávaly certifikáty o "fajnovém stříbře" z místních hutí.

V 18. a 19. století se termín fajn postupně nahrazoval přesnějšími číslennými údaji. Místo "stříbro fajn" se uvádělo "stříbro 16 lotů" nebo později "stříbro 1000/1000". Přesto se v hovorovém jazyce zlatníků a mincmistrů termín udržel až do 20. století.

Moderní numismatika používá termín fajn především v historickém kontextu. Současné technologie umožňují výrobu kovů o čistotě 99,99% (four nines) nebo dokonce 99,999% (five nines), což daleko překračuje historický standard fajn.

Technické parametry

Zlato fajn (Feingold) odpovídalo ryzosti 24 karátů, což v ideálním případě znamenalo 1000/1000 čistoty. Prakticky však historické "fajnové zlato" dosahovalo 980-995/1000 kvůli limitům tehdejších rafinačních metod. Pro mincovní účely bylo příliš měkké, proto se téměř nepoužívalo.

Stříbro fajn (Feinsilber) mělo teoretickou čistotu 16 lotů (1000/1000). Reálná čistota se pohybovala mezi 985-995/1000. Toto čisté stříbro sloužilo jako výchozí surovina pro přípravu mincovních slitin. Standardní postup byl přidání přesně odměřeného množství mědi pro dosažení požadované tvrdosti.

Proces vytváření mincovní slitiny ze stříbra fajn se nazýval "sazený werk". Mistři mincovny smíchávali čisté stříbro s granulovanou mědí v přesně stanoveném poměru. Pro tolary se používal poměr 14 lotů stříbra ku 2 lotům mědi, pro drobné mince nižší obsah stříbra.

Zkoušení fajnu probíhalo kupelací - tavením vzorku s olovem v kupelační peci. Olovo absorbovalo nečistoty a oxidovalo, zanechávajíc čistý drahý kov. Hmotnost zbytku určovala ryzost. Zkušený prubíř dokázal určit čistotu s přesností na 0,5%.

Ekonomický význam

Fajnové kovy představovaly mezinárodní standard pro velkoobchod s drahými kovy. Obchodníci preferovali stříbro a zlato certifikované jako "fajn", protože znali přesný obsah čistého kovu. To usnadňovalo kalkulaci cen a minimalizovalo riziko podvodu.

V mincovním systému sloužil fajn jako účetní jednotka. Mincovny nakupovaly surové stříbro různé kvality a přepočítávaly je na ekvivalent fajnu. Ražebné (schlagschatz) se vypočítávalo z rozdílu mezi hodnotou fajnového kovu a nominální hodnotou vyražených mincí.

Pro české země měl standard fajn zvláštní význam díky kutnohorskému a jáchymovskému stříbru. České stříbro dosahovalo mimořádné čistoty již při vytěžení, často přes 950/1000. Po rafinaci na fajn se stalo vyhledávaným artiklem na evropských trzích.

Zajímavosti

• Alchymisté věřili, že "philosophical fein" - absolutně čisté zlato - má léčivé účinky
• Augsburské fajnové stříbro bylo tak ceněné, že se padělalo jeho označení
• České jáchymovské stříbro fajn dosahovalo čistoty 994/1000 - nejvyšší v Evropě
• Termín "fajn" přežívá v češtině jako hovorový výraz pro něco kvalitního
• Moderní investiční slitky "fine gold 999.9" navazují na historický koncept fajnu
• Vídeňská mincovna razila zkušební fajnové plátky jako referenční standardy do roku 1857