Fajn

Středověká mincovnaFajn (fein) je historický název pro čisté stříbro, výjimečně i zlato, vyčištěné tak, jak to dobová technika dovolovala. Užíval se od 16. století. Stříbro na fajn mělo ryzost 16 lotů, zlato 24 karátů. Stříbro se pak slévalo s granulovanou mědí na mincovní hmotu zvanou sazený verk.

Původ názvu z německého Feinheit = ryzost
Užíván od 16. století
Stříbro na fajn (Feinsilber) 16 lotů (1000/1000)
Zlato na fajn (Feingold) 24 karátů (1000/1000)
Další zpracování stříbra slití s granulovanou mědí na mincovní hmotu (sazený verk)

Historie

Výraz fajn pochází z německého Feinheit, tedy ryzost. Ve středoevropském mincovnictví se od 16. století užíval pro stříbro a zlato vyčištěné na nejvyšší ryzost, jaké dobové hutnictví dosáhlo.

Ryzost se tehdy vyjadřovala ve dvou soustavách. U zlata se počítalo v karátech a ryzí zlato mělo 24 karátů; zlato na fajn (Feingold) tedy mělo 24 karátů. U stříbra se ryzost udávala v lotech a ryzí stříbro mělo 16 lotů; stříbro na fajn (Feinsilber) mělo 16 lotů.

Zlato se k mincování většinou dál neupravovalo, protože dukát byl prakticky ryzí. Stříbro na fajn se naopak slévalo s granulovanou mědí na mincovní hmotu, pro kterou se už ve středověku užíval výraz sazený verk. Ryzí stříbro je pro oběh příliš měkké a mince z něj by se rychle opotřebovaly.

Ryzost a příprava mincovní hmoty

Ze známého množství stříbra na fajn se počítalo, kolik mědi přidat, aby mincovní hmota odpovídala předepsané ryzosti. Mincovní správa tak mohla kontrolovat, zda se razí podle mincovního řádu. Dvě mince stejného nominálu proto mohly vážit stejně, a přesto obsahovat různé množství ryzího stříbra podle toho, jaký mincovní standard zrovna platil.

Lotová soustava dělila ryzost na 16 dílů: 16lotové stříbro bylo ryzí, 8lotové obsahovalo polovinu drahého kovu, tedy 500/1000. V lotech se kvalita stříbra vyjadřovala hlavně v tolarovém období. Dnes se ryzost udává v tisícinách, například 999/1000.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet