Felicitas

Felicitas byla římská bohyně štěstí, úspěchu a prosperity, jejíž kult se rozšířil po celém impériu jako personifikace šťastné vlády císařů a blahobytu státu. V českých zemích se zobrazení Felicitas objevuje na římských mincích nalezených v archeologických lokalitách a později jako alegorie na barokních medailích a mincích habsburských panovníků. Její atributy – roh hojnosti a kaduceus – se staly univerzálními symboly prosperity používanými v numismatice, heraldice a dekorativním umění až do současnosti.

Historie

Kult Felicitas vznikl v republikánském Římě jako personifikace abstraktního konceptu štěstí a úspěchu. První chrám bohyně postavil Lucius Licinius Lucullus z válečné kořisti roku 142 před naším letopočtem. Caesar plánoval monumentální chrám Felicitas, který však nestihl dokončit. Augustus využil Felicitas jako propagandistický nástroj legitimizující svou vládu – Felicitas Augusta symbolizovala štěstí, které císař přináší říši.

Ikonografie Felicitas se ustálila v císařském období. Zobrazována byla jako mladá žena držící roh hojnosti (cornucopia) plný ovoce a obilí symbolizující prosperitu. V druhé ruce třímala kaduceus – hůl s okřídlenými hady znamenající mír a obchod, nebo palmovou ratolest značící vítězství. Někdy se objevovala s rudlem lodi představujícím šťastnou plavbu státu nebo s dětmi ztělesňujícími plodnost.

Římské mince masově šířily obraz Felicitas po celém impériu. Denáry, sesterce a aurey s jejím vyobrazením a nápisem FELICITAS PVBLICA nebo FELICITAS TEMPORVM propagovaly prosperitu císařské vlády. Antoninové razili Felicitas s globem symbolizujícím světovládu. Severovci zobrazovali Felicitas s Merkurem podporujícím obchod. Tyto mince cirkulovaly i v římských provinciích na území dnešních Čech.

Archeologické nálezy dokládají přítomnost kultu Felicitas v českých zemích během římské okupace. V Mušově na Moravě byly nalezeny bronzové sošky Felicitas z období markomanských válek. Depot římských mincí z Podmokl obsahoval aureus s Felicitas Marca Aurelia. Germánské kmeny přejímaly římskou ikonografii – napodobeniny římských mincí s primitivním zobrazením Felicitas razili Kvádové.

Středověk transformoval Felicitas v křesťanskou alegorii Štěstěny držící kolo osudu. Renesance obnovila antickou ikonografii – humanisté viděli ve Felicitas symbol zlatého věku. České renesanční medaile 16. století zobrazovaly Felicitas jako alegorii prosperity českého království. Rudolfínští umělci vytvářeli kameje a gemmy s postavou Felicitas pro císařskou kunstkomoru.

Barokní alegorie využívala Felicitas k oslavě habsburské vlády. Medaile k korunovaci Leopolda I. českým králem roku 1656 nesla Felicitas s nápisem FELICITAS BOHEMIAE. Marie Terezie razila tolary s alegorií Felicitas Publica k narození následníka trůnu Josefa II. Náboženské medaile kombinovaly Felicitas s křesťanskými světci jako patrony štěstí.

Osvícenství racionalizovalo Felicitas jako symbol pokroku a rozumu. Josefínské reformy byly oslavovány medailemi s Felicitas držící tabulky zákonů. Průmyslová revoluce přeměnila Felicitas v alegorii technického pokroku – zobrazována s ozubeným kolem a parním strojem. Národní obrození vidělo ve Felicitas zosobnění národního štěstí.

Československá republika používala motivy Felicitas v oficiální ikonografii. Alegorie republiky na bankovkách kombinovala prvky Felicitas s národní symbolikou. Výroční medaile zobrazovaly prosperitu mladého státu prostřednictvím rohu hojnosti. Komunistický režim nahradil Felicitas socialistickými alegoriemi práce a pokroku, ale roh hojnosti přežil jako symbol úrody.

Současná numismatika obnovuje antické motivy Felicitas. Česká národní banka vydává investiční mince s motivy štěstí a prosperity. Soukromé mincovny razí repliky římských mincí s Felicitas pro sběratele. Firemní medaile používají atributy Felicitas – roh hojnosti pro banky, kaduceus pro obchodní komory. Felicitas zůstává univerzálním symbolem úspěchu.

Felicitas v ekonomické symbolice

Roh hojnosti jako hlavní atribut Felicitas se stal nejrozšířenějším symbolem ekonomické prosperity. Bankovní instituce používají cornucopii v logách symbolizující bohatství. České spořitelny 19. století zobrazovaly roh hojnosti na vkladních knížkách. Pražská burza má reliéf rohu hojnosti na průčelí. Investiční fondy používají motiv jako příslib zhodnocení.

Kaduceus přešel z atributu Felicitas do ekonomické heraldiky. Symbol dvou propletených hadů s křídly reprezentuje obchod a komunikaci. Obchodní komory, celní úřady a ministerstva obchodu používají kaduceus v erbech. Americká Federal Trade Commission převzala symbol z římské tradice. Paradoxně v USA kaduceus chybně nahradil Aeskulapovu hůl jako symbol medicíny.

Numismatická tradice Felicitas pokračuje na moderních mincích. Euro obsahuje motivy prosperity inspirované antickou ikonografií. Výroční ražby centrálních bank zobrazují alegorické postavy s rohem hojnosti. Medaile ekonomických úspěchů – otevření továren, dokončení staveb – používají symboliku Felicitas. Firemní jubilejní ražby kombinují logo s atributy štěstí.

Marketing využívá archetyp Felicitas v reklamě. Fortuna jako bohyně štěstí prodává loterie. Banky slibují prosperitu vizualizovanou rohem hojnosti. Investiční produkty používají antické motivy evokující stabilitu a tradici. Psychologie reklamy potvrzuje účinnost archetypálních symbolů prosperity na podvědomí spotřebitelů.

Zajímavosti

• Nejvzácnější Felicitas – Aureus Gordiana III. s Felicitas nalezený u Kolína dosáhl na aukci 2 miliony korun
• Český roh hojnosti – Barokní kašna Felicitas na Zelném trhu v Brně symbolizuje prosperitu města
• Omyl v Americe – Americké zdravotnictví používá kaduceus Felicitas místo Aeskulapovy hole kvůli záměně symbolů
• Loterie Felicitas – První česká loterie roku 1754 používala bohyni štěstí jako symbol hlavní výhry
• Rudolfova gemma – Největší kamej s Felicitas vyřezaný pro Rudolfa II. měří 30 cm a je v Kunsthistorisches Museum
• Inflační Felicitas – Německé nouzové peníze 1923 ironicky zobrazovaly Felicitas s prázdným rohem hojnosti