Ferdinand I. Habsburský

Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) byl římský císař, český a uherský král, který významně zasáhl do vývoje českého mincovnictví. Jako první český panovník důsledně centralizoval mincovní práva a omezil privilegia šlechty v této oblasti. Za jeho vlády došlo k zásadní změně v českém měnovém systému, kdy vedle tradičních pražských grošů zahájil ražbu tolarů jako královských mincí, čímž zareagoval na úspěch šlikovských tolarů a upevnil panovnický monopol na vydávání velkých stříbrných mincí.

Historie

Ferdinand I. se narodil 10. března 1503 ve španělském Alcalá de Henares jako vnuk španělských katolických králů a mladší bratr budoucího císaře Karla V. Na český a uherský trůn nastoupil v roce 1526 po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče, a to díky sňatku s jeho sestrou Annou Jagellonskou. Jeho nástup znamenal začátek téměř čtyřsetletého období habsburské vlády v českých zemích. Ferdinandova vláda byla poznamenána boji s Osmanskou říší, náboženskými konflikty i snahami o posílení panovnické moci na úkor stavů. K jeho nejvýznamnějším činům patřilo založení Dvorské komory (1527), první centrální finanční instituce habsburské monarchie, a vytvoření zárodků profesionální státní správy. V roce 1556, po abdikaci svého bratra Karla V., byl zvolen římským císařem. Ferdinand I. zemřel 25. července 1564 ve Vídni a byl pohřben v katedrále sv. Víta v Praze.

V oblasti mincovnictví Ferdinand I. provedl několik zásadních reforem, které významně ovlivnily další vývoj peněžního oběhu v českých zemích. Ihned po nástupu na trůn zahájil proces centralizace mincovních práv – v roce 1528 odňal rodu Šliků právo razit vlastní tolary a převzal jejich mincovnu v Jáchymově, která se stala královskou mincovnou. Postupně pak omezil i další soukromá mincovní práva šlechty a měst. V roce 1547, po potlačení stavovského povstání, tuto centralizaci dokončil. Zásadním krokem bylo zavedení královských tolarů jako oficiální měny – navázal tak na úspěšnou tradici šlikovských jáchymovských tolarů, ale nyní již pod přímou kontrolou panovníka. Na aversu těchto mincí byl zobrazen panovníkův portrét s titulem, na reversu pak heraldické symboly zemí, kterým vládl. Vedle tolarů Ferdinand I. pokračoval i v ražbě tradičních pražských grošů, které však postupně ztrácely na významu ve prospěch nových, větších nominálů. V roce 1561 vydal nový mincovní řád, který stanovil jednotné standardy pro ražbu mincí v celé habsburské monarchii a přispěl tak k unifikaci měnového systému. Za jeho vlády fungovalo v českých zemích několik mincoven – kromě hlavní v Jáchymově také mincovny v Praze, Kutné Hoře, Českých Budějovicích a Kladsku.

Význam pro investory a sběratele

Mince Ferdinanda I. patří mezi atraktivní sběratelské objekty s rostoucí hodnotou. Zejména jeho tolary jsou vysoce ceněny pro svou historickou významnost i umělecké zpracování. Pro investory mohou být zajímavé především dobře zachované exempláře s jasným portrétem panovníka, jejichž cena má dlouhodobě stabilní růstový trend. Vzhledem k dlouhému období Ferdinandovy vlády (38 let) existuje množství variant jeho mincí, což nabízí možnost specializovaného sběratelství. Zvláště cenné jsou ranější ražby z období po převzetí jáchymovské mincovny, které dokumentují přechod od šlikovských k královským tolarům.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Ferdinanda I.:

• Královský tolar – velká stříbrná mince s portrétem panovníka, ražená především v Jáchymově
• Pražský groš – tradiční stříbrná mince se lvem a korunou, ražená s postupně klesající ryzostí
• Bílý peníz – drobná stříbrná mince pro běžný oběh
• Zlatý uherský dukát – prestižní zlatá mince ražená především pro uherské království

Zajímavosti

• Ferdinand I. používal na svých mincích titulaturu, která zdůrazňovala jeho vládu nad mnoha zeměmi – kromě titulů římského, českého a uherského krále zahrnovala i tituly dalmatského, chorvatského a slavonského krále, infanta španělského a arcivévody rakouského.
• Za jeho vlády se v jáchymovské mincovně razilo ročně až 300 000 tolarů, což z ní činilo jednu z nejvýkonnějších mincoven v Evropě.
• Ferdinand I. byl prvním českým panovníkem, který na svých mincích používal realistický portrét – do té doby byly na českých mincích pouze schematická vyobrazení panovníků nebo heraldické symboly.
• Přestože Ferdinand I. nebyl v českých zemích vždy populární kvůli svému centralizačnímu úsilí a prosazování katolictví, jeho mincovní reforma přispěla ke stabilizaci měnového systému a podpoře hospodářského rozvoje.