Flútky

FlútkyFlútky (dnes psané též flůtky) jsou drobné jednostranné mince z pouhé mědi, které v době husitských válek razili husité v Praze a Táboře. Napodobovaly stříbrné peníze a haléře Václava IV. se lvem. Měď na ně se podle Starých letopisů českých, které o nich píší k letům 1420–1421, brala z pánví a kotlů.

Druh drobná jednostranná mince, dobová napodobenina
Kov měď
Období husitské války, 15. století
Místa ražby Praha, Tábor
Předloha peníze a haléře Václava IV. se lvem
Písemná zmínka Staré letopisy české, k letům 1420–1421
Původ mědi podle letopisů pánve, kotle, svícny a jiné měděné nádoby

Historie

Flútky vznikly v nouzi o stříbro za husitských válek. V letech 1420–1421, kdy královskou mincovnu v Kutné Hoře držela katolická strana, razili husité v Praze vlastní drobnou minci, zprvu ze zabaveného církevního stříbra včetně kalichů. Když se stříbra nedostávalo, přešli na pouhou měď.

Staré letopisy české k těmto letům zaznamenávají, že se peníze z mědi razily pod královským rázem, tedy s obrazem dosavadních královských mincí, a že se jim říkalo flútky. Měď se podle letopisů brala z pánví, kotlů, svícnů a jiných nádob a flútky se vyráběly na hradech, tvrzích, ve městech, městečkách, ve sklepích, na zahradách i ve vsích. Nadělalo se jich tolik, že je měl každý. Když je pak lidé přestali přijímat, zůstali jejich majitelé bez peněz; letopisec uvádí lidi, kteří jich měli deset, dvacet i sto kop. Původ názvu flútky není jasný.

Vzhled a určení

Flútky jsou malé měděné mince ražené jen z jedné strany. Obrazem napodobují peníze a haléře Václava IV. se lvem, a numismatika je proto řadí k dobovým padělkům. Od stříbrných předloh je odlišuje především kov a jednostranná ražba.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet