Fridrich August I.

Fridrich August I. Spravedlivý (1750-1827) byl saský kurfiřt (1763-1806) a první saský král (1806-1827), který získal královský titul díky spojenectví s Napoleonem a modernizoval Sasko během bouřlivého období francouzských revolučních a napoleonských válek. Fridrich August I. je v numismatice významný díky přechodu od kurfiřtských tolarů k královským mincím s novou královskou korunou a motivy saského království.

Historie

Fridrich August I. se narodil 23. prosince 1750 v Drážďanech jako syn saského kurfiřta Fridricha Kristiána a Marie Antonie Wittelsbach. Na trůn nastoupil už ve věku 13 let roku 1763 po předčasné smrti svého otce, přičemž do plnoletosti vládla regentní rada vedená jeho strýcem Xaverem. Mladý kurfiřt získal pečlivé vzdělání zaměřené na státnictví, práva a vojenské umění, které ho připravilo na náročné úkoly vlády.

Raná vláda byla charakterizována snahou o modernizaci saské administrativy a hospodářství. Fridrich August podporoval osvícené reformy, rozvoj řemesel a obchodu a zlepšení postavení sedláků. Sasko za jeho vlády patřilo k nejprospěřivějším německým státům s rozvinutým textilním průmyslem, hornyctvím a vzdělávacím systémem založeným na protestantských tradicích.

Francouzské revoluční války (1792-1802) postavily Fridricha Augusta před složitou volbu mezi tradicionalní loajalitou k habsburské říši a pragmatickou politikou přizpůsobování se měnící evropské situaci. Zpočátku se Sasko přidalo k první koalici proti revoluční Francii, ale francouzská vojenská převaha a hrozba ztráty saského území přinutily kurfiřta k opatrnější politice.

Spojenectví s Napoleonem roku 1806 představovalo klíčové rozhodnutí Fridrichovy kariéry. Po rozrození Svaté říše římské se Sasko připojilo ke Confederation of the Rhine a Fridrich August získal titul saského krále jako odměnu za věrnost francouzskému císaři. Toto rozhodnutí zachránilo Sasko před rozpadem, ale vystavilo ho kritice německých patriotů.

Vévodství Varšavské (1807-1815) přinesl Fridrichu Augustu další královský titul, kdy ho Napoleon jmenoval vévodou Varšavským po vytvoření polského satelitního státu z pruských území. Správa Polska byla náročná kvůli polským národním aspiracím a složité mezinárodní situaci, ale poskytla Saskému významnější evropskou roli.

Napoleonovy kampaně vyžadovaly od Saska značné vojenské a finanční příspěvky. Saští vojáci bojovali v Austerlitz, Jeně a na katastrofálním ruském tažení roku 1812. Ztráty saské armády a hospodářské vyčerpání postupně oslabovaly pozici království, zatímco rostla opozice proti francouzskému spojenectví.

Německé osvobozovací války (1813-1815) zastihl Fridricha Augusta v obtížné pozici mezi Napoleon a spojeneckou koalicí. Po bitvy u Lipska roku 1813 byl krátce zajat spojenci, ale nakonec si udržel saský trůn, ačkoliv musel postoupit významné území Prusku podle rozhodnutí Vídeňského kongresu.

Pozdní vláda (1815-1827) byla věnována rekonstrukci a modernizaci zmenšeného Saska. Fridrich August zavedl konstituční monarchii s parlamentem, moderní právní kódex a vzdělávací reformy. Pod jeho vedením se Sasko rychle vzpamatovalo z napoleonských válek a stalo se modelem konstituční vlády v německých zemích.

Smrt Fridricha Augusta 5. května 1827 ukončila dlouho vládu posledního saského kurfiřta a prvního saského krále. Přídomek "Spravedlivý" získal díky své pověsti čestného a mírumilovného panovníka, který se snažil chránit své poddané během turbulentního období evropských válek.

Fridrich August I. v numismatice

Kurfiřtské mince (1763-1806) zobrazují mladého Fridricha Augusta v kurfiřtském ornátu s tradičními saskými motivy - saské erby, hornické symboly a nápisy označující kurfiřtský titul. Saské tolary tohoto období jsou vysoce kvalitní s precizními portréty dokumentujícími Fridrichův růst od mladíka po středního muže. Charakteristické jsou hornické motivy odráží importance saského stříbrného dolování.

Královské mince (1806-1827) představují dramatickou změnu v saském mincovnictví po povýšení na království. Nové mince zobrazují Fridricha Augusta v královské koruně s titulem "FRIEDR. AUG. KOENIG V. SACHSEN" (Fridrich August, král saský). Královský štít nahrazuje kurfiřtský klobouk a celkový design zdůrazňuje nový královský status a spojenectví s Napoleonův Evropou.

Polské mince vévodství Varšavského razené pro Fridricha Augusta jako vévodu kombinují saské a polské heraldické motivy. Tyto mince jsou vzácné a ceněné sběrateli pro svoji historickou significance dokumentující krátké sasko-polské spojení během napoleonského období. Design často zahrnuje polského orla s saským štítem.

Pamětní konstituční mince z roku 1831 (posmrtně) oslavují Fridrichovu ústavní reformu a jeho roli při vytváření moderního saského státu. Tyto emise zdůrazňují jeho přídomek "Spravedlivý" a pokrokovou politiku konstituční monarchie, která ovlivnila německý ústavní vývoj 19. století.

Zajímavosti

• Dvojí královská koruna - byl současně králem Saska (1806-1827) a vévodou Varšavským (1807-1815), což bylo unikátní v německých dějinách.
• Nejstarší německá ústava přijatá v Sasku roku 1831 (po jeho smrti) byla založená na jeho reformách a stala se vzorem pro jiné německé státy.
• Drážďanská galerie významně rozšířil během své vlády a učinil z ní jednu z nejvýznamnějších evropských uměleckých sbírek.
• Meissener Porzellan dosáhla za jeho vlády nových uměleckých výšin a stala se symbolem saského kulturního refinementu.
• Vězeň v Berlíně byl krátce držen pruskou zajatci roku 1813 jako poslední německý panovník spolupracující s Napoleonem.