Graz

Graz je hlavní město rakouské spolkové země Štýrsko a historické centrum štýrského vévodství, kde od středověku fungovala významná zemská mincovna. Štýrsko-hradecká mincovna produkovala kvalitní stříbrné groše, tolary a později zlaté dukáty s charakteristickým štýrským panterem, které patřily k nejkvalitnějším ražbám habsburské monarchie.

Historie

Počátky mincovnictví v Grazu sahají do 12. století, kdy štýrská markrabata získala od císaře Fridricha Barbarossy právo razit vlastní mince. První doložená zmínka o hradecké mincovně pochází z roku 1215, kdy markrabě Leopold VI. Babenberský nechal razit štýrské feniky s obrazem gryfa. Po vymření Babenberků v roce 1246 převzali Štýrsko Přemyslovci a krátce zde razil mince český král Přemysl Otakar II., který používal dvojí symboliku – českého lva a štýrského pantera.

Od roku 1282, kdy se Štýrsko stalo dědictvím Habsburků, začala zlatá éra hradecké mincovny. Albrecht I. Habsburský ji modernizoval a zavedl ražbu kvalitních vídeňských feniků. Ve 14. století se Graz stal hlavním městem Vnitřního Rakouska a mincovna získala právo razit štýrské groše podle pražského vzoru. Charakteristickým znakem byl stojící panter s ohnivým jazykem, který se stal trvalým symbolem štýrských mincí.

Významný rozvoj nastal za vlády arcivévody Karla II. (1564-1590), který učinil Graz svou rezidencí. Mincovna byla přestěhována do nové budovy u řeky Mury a vybavena moderními válcovacími stroji. Vznikaly zde proslulé hradecké tolary s detailním portrétem panovníka a alegorickými výjevy. V roce 1577 byla v Grazu vyražena první rakouská památková medaile k založení jezuitské univerzity. Místní rytci razidel patřili k nejlepším v monarchii.

Během třicetileté války produkovala hradecká mincovna obrovské množství válečných mincí. Ferdinand II., který vládl z Grazu před svým zvolením císařem, zde razil kiperové mince během mincovní inflace 1621-1623. Po válce byla mincovna jednou z prvních, která obnovila ražbu kvalitních mincí. Za vlády Leopolda I. vznikaly v Grazu technicky dokonalé násobné dukáty a stříbrné pokazní tolary rozdávané při korunovacích.

V 18. století pokračovala mincovna v produkci za Marie Terezie, která zavedla jednotnou rakouskou měnu. Hradecké ražby konvenčních tolarů a krejcarů se vyznačovaly vysokou kvalitou. V roce 1748 byla instalována první kroužkovací mašina ve střední Evropě. Po josefínských reformách byla v roce 1788 mincovna dočasně uzavřena, ale obnovena během napoleonských válek pro ražbu válečných mincí.

Definitivní konec hradecké mincovny přišel v roce 1809 po napoleonské okupaci. Veškeré vybavení bylo převezeno do Vídně a budova přestavěna na kasárna. Krátká epizoda nastala v letech 1918-1919, kdy vznikl plán na obnovení mincovny pro nový stát Německé Rakousko, ale nebyl realizován. Dnes v budově bývalé mincovny sídlí Štýrské zemské muzeum s rozsáhlou numismatickou sbírkou.

Technologie a charakteristické ražby

Hradecké mince se vyznačovaly vysokou uměleckou a technickou kvalitou. Dominantním motivem byl štýrský panter – stříbrný heraldický lev s červeným jazykem a drápy, často zobrazený ve skoku. Mincovní značkou bylo písmeno G nebo monogram GR (Graecium). Od 16. století se používalo označení celým názvem GRATZ nebo GRAETZ.

Technologicky patřila hradecká mincovna k nejmodernějším v monarchii. Již v roce 1521 zde byl instalován válcovací stroj na vodní pohon, od roku 1573 se používaly šroubové lisy dovezené z Augsburgu. Graz byl průkopníkem techniky walzenprägung – ražby mezi válci, která umožňovala masovou produkci jednotných mincí. Místní rytci jako Antonio Abondio a Alessandro Cesati vytvářeli razidla mimořádné kvality.

Mezi nejvzácnější hradecké ražby patří Přemyslovy groše z roku 1270, gotické panterové groše ze 14. století, renesanční portétní tolary Karla II., barokní desetinásobné dukáty Ferdinanda II., konvenční speciestolary Marie Terezie a poslední napoleonský tolar z roku 1809. Světoznámé jsou hradecké pokazní medaile z 16.-17. století.

Zajímavosti

• V hradecké mincovně byl v roce 1665 vyražen nejtěžší zlatý dukát habsburské monarchie – vážil 100 dukátů (350 gramů zlata)
• Štýrský panter na mincích měl původně penis, který byl v roce 1610 z morálních důvodů odstraněn z razidel
• V roce 1679 způsobil požár mincovny roztavení zásob stříbra – stříbrná řeka tekla ulicemi až k Muře
• Hradecký mincmistr Hans Stadler vynalezl v roce 1702 metodu ražby duté mince – předchůdce moderních pamětních mincí
• Poslední ražbou v roce 1809 byla satirická medaile zobrazující Napoleona jako ďábla – všechny kusy měly být zničeny, ale několik se zachovalo