Hadrián

Hadrián (76-138) byl římský císař vládnoucí v letech 117-138, třetí z "pěti dobrých císařů", který se proslavil rozsáhlými cestami po říši, stavbou Hadriánovy zdi v severní Británii a kulturním mecenášstvím, jež učinilo z jeho vlády vrchol římské civilizace. Hadrián je v numismatice významný díky rozsáhlé produkci aureů a denárů s portréty cestujícího císaře a motivy z různých provincií říše, které dokumentují jeho snahu o sjednocení rozmanitého římského světa.

Historie

Publius Aelius Hadrianus se narodil 24. ledna 76 v Italice ve španělské Bétice jako příbuzný budoucího císaře Trajána. Vyrůstal v hispanskořímské aristokratické rodině a získal typické vzdělání římské elity včetně řečtiny, filozofie a vojenského výcviku. Od mládí projevoval mimořádnou inteligenci a zájem o umění, architekturu a řeckou kulturu.

Politická kariéra začala za Trajánovy vlády, kdy Hadrián zastával různé magistratury a vojenské funkce. Účastnil se dácké války a později spravoval Dolní Panonii a Sýrii. Trajánova adoptace Hadriána jako následníka byla kontroverzní, protože proběhla údajně až na smrtelné posteli, ale Hadriánova schopnost a podpora armády zajistily hladký přechod moci.

Nástup na trůn roku 117 přinesl zásadní změnu říšské politiky. Na rozdíl od expansivního Trajána se Hadrián rozhodl konsolidovat stávající hranice a soustředit se na vnitřní rozvoj říše. Ukončil trajánské války v Mezopotámii a Arménii, což vyvolalo kritiku vojenských kruhů, ale uvolnilo prostředky pro mírové projekty.

Cestování po říši charakterizovalo celou Hadriánovu vládu. Mezi lety 121-131 navštívil téměř všechny provincie od Británie po Egypt a od Maroka po Černé moře. Tyto císařské cesty měly inspektovat obranu hranic, řešit místní problémy a demonstrovat císařskou přítomnost v odlehlých oblastech. Hadrián byl první císař, který systematicky poznával celou říši.

Stavba Hadriánovy zdi (122-128) v severní Británii představovala nejvýznamnější Hadriánův stavební projekt. Tato 118 kilometrů dlouhá zeď s hrady a branami oddělovala civilizovanou římskou Británii od "barbarských" skotských kmenů. Zeď se stala symbolem římské moci a inženýrského umění, přičemž její zbytky dodnes dominují anglické krajině.

Vztah s řeckým jinochem Antinoem patří k nejkontroverznějším aspektům Hadriánovy osobnosti. Jejich intenzivní přátelství skončilo tragicky Antinoovou smrtí v Nilu roku 130, což Hadriána hluboce poznamenalo. Císař nechal zbožštit svého milovaného společníka a založil na jeho počest město Antinooupolis, což šokovalo konzervativní římské kruhy.

Bar Kochbovo povstání (132-135) v Judei představovalo největší krizi Hadriánovy vlády. Císařovo rozhodnutí přestavět Jeruzalém jako římské město Aelia Capitolina a zakázat obřezování vyvolalo zoufalé židovské povstání. Tříletá válka stála římskou armádu obrovské ztráty a skončila praktickým vyhubením židovského obyvatelstva Judei.

Kulturní mecenášství učinilo z Hadriána jednoho z nejvzdělanějších římských císařů. Podporoval filozofii, poezii a architekturu, přičemž sám komponoval básně a navrhoval budovy. Jeho rekonstrukce Pantheonu v Římě s kupolí o průměru 43 metrů představuje vrchol římské architektura a dodnes inspiruje stavitele po celém světě.

Adoptace Antonina Pia roku 137 zajistila kontinuitu antonínské dynastie s podmínkou, že Antoninus adoptuje Marka Aurelia a Lucia Vera. Hadriánova předvídavost v otázce succession zabránila dynastickým krizím a zajistila další půlstoletí stabilní vlády. Zemřel 10. července 138 v Baiae u Neapole a byl pohřben ve svém monumentálním mausoleu (dnešní Anděl Castle) v Římě.

Hadrián v numismatice

Hadriánovy mince patří k nejrozmanitějším v římské numismatice díky jeho cestám po celé říši a zájmu o místní kultury. Portréty dokumentují Hadriánův charakteristický vzhled s knírem a kudrnatými vlasy - byl prvním císařem od Augusta, který nosil vousy jako symbol své filozofické povahy a obdivu k řecké kultuře.

Provinciální emise tvoří jedinečnou skupinu "cestovních mincí" dokumentujících Hadriánovy návštěvy různých oblastí říše. ADVENTVS AVG (příchod Augusta) mince z Británie, Hispaniae, Galliae a dalších provincií zobrazují císaře jako osvobodite a patrona místních komunit. Tyto emise často obsahují místní božstva, památky a symboly reflektující regionální identity.

Architektonické motivy na Hadriánových mincích jsou výjimečně detailní a dokumentují jeho stavební projekty po celé říši. Zobrazení Pantheonu, Hadriánovy zdi, alexandrovy knihovny a dalších budov činí z těchto mincí cenné historické dokumenty. Kvalita ryteckého umění dosahuje vrcholu s precizními detaily architektonických prvků.

Mince věnované zbožštěnému Antinoovi jsou vzácné a kontroverzní, protože dokumentují jedinečný kult mladíka v římském náboženství. DIVO ANTINOO nápisy a portréty krásného jinocha představují osobní tragédii císaře, ale také jeho moc prosadit netradiční náboženské novoty. Tyto emise jsou vysoce ceněny sběrateli pro svou raritu a historickou signifikaci.

Zajímavosti

• Cestující císař strávil více než polovinu své vlády na cestách po říši, což bylo v římských dějinách ojedinělé.
• Hadriánova zeď dlouhá 118 kilometrů se zachovala až dodnes a patří k památkám světového dědictví UNESCO.
• Pantheon s jeho kupolí zůstává největší nearmovanou betonovou konstrukcí světa po téměř 1900 letech.
• Polyglot - ovládal latinu, řečtinu a pravděpodobně i keltštinu, germánštinu a další místní jazyky provincií.
• Jediný zbožštěný milenec - Antinoův kult byl jediným případem zbožštění císařova milence v římské historii.