Hélios

Hélios je řecký bůh slunce, jehož zářivé zobrazení s paprskovitou korunou dominuje především mincím z ostrova Rhodu, kde stál jeho slavný kolos, jeden ze sedmi divů antického světa. V numismatice je Hélios zobrazován jako mladý bůh s paprsky vycházejícími z hlavy, často na slunečním voze taženém čtyřmi koňmi, symbolizující denní pouť slunce po obloze.

Historie

Hélios, syn Titánů Hyperiona a Théie, byl personifikací slunce samotného. Každý den projížděl oblohu na ohnivém voze taženém čtyřmi koňmi od východu na západ, v noci se vracel po Ókeanu v zlatém poháru. Jeho hlavní kult byl na ostrově Rhodos, který podle mýtu vyzdvihl z moře a pojmenoval po nymfě Rhodě. Kolos rhodský, obří socha Hélia postavená kolem roku 280 před naším letopočtem, se stal symbolem ostrova. Římané ho ztotožnili se Solem, později Sol Invictus získal významné postavení.

První mince s Héliem pocházejí z Rhodu z 5. století před naším letopočtem. Rhodské didrachmy zobrazovaly hlavu Hélia zpředu, což bylo neobvyklé a technicky náročné. Od 4. století rhodské tetradrachmy s Héliem z profilu a růží na rubu se staly jednou z nejstabilnějších měn východního Středomoří. Po postavení Kolosu se Héliova hlava stala ikonickým symbolem Rhodu používaným po staletí.

V klasickém období zobrazovaly Hélia i další města. Korint razil statéry s hlavou Hélia jako ranního slunce. Města v Kárii pod rhodským vlivem přejímala Héliovu ikonografii. Sicilská města jako Kamarina zobrazovala Hélia na voze nad mořem. Některá maloasijská města ztotožňovala Hélia s místními slunečními božstvy. Athény příležitostně razily mince s Héliem při zatmění slunce.

Helénistické období rozšířilo Héliův kult jako symbol univerzální moci. Seleukovští králové používali paprskovitou korunu jako znak božské legitimity. Alexandr Veliký byl zobrazován s atributy Hélia na některých posmrtných ražbách. Ptolemaiovci vytvořili synkretického Hélia-Rea. Baktrijští králové kombinovali Hélia s íránským Mithrou. Pontští vládci zobrazovali Hélia-Mithru jako ochránce.

Římské císařství přijalo Sol Invictus jako významné božstvo. Republikánské denáry zobrazovaly Sol v bize. Císaři od Nerona používali paprskovitou korunu. Caracalla se prezentoval jako Sol na svých ražbách. Aurelianus ustanovil Sol Invictus jako nejvyššího boha říše. Konstantinovy rané mince zobrazují Sol Comes, slunce jako společníka. Provinciální města, zejména v Sýrii, razila mince s místními slunečními božstvy. Moderní numismatika používá Hélia jako symbol světla a energie.

Solární ikonografie a symbolika

Hélios je v numismatice zobrazován jako mladý bezvousý bůh s idealizovanými rysy vyjadřujícími božskou krásu a věčné mládí. Nejcharakterističtější je paprskovitá koruna se sedmi nebo více paprsky představujícími sluneční světlo. Některé ražby zobrazují pouze hlavu s paprsky, jiné celou postavu v slunečním voze. Kvadriga, čtyřspřeží, symbolizuje čtyři roční období. Rhodské mince často zobrazují Hélia zpředu, což zdůrazňuje všudypřítomnost slunce.

Hlavními atributy jsou paprsky světla, nejčastěji sedm představujících dny týdne nebo planety. Bič pohání sluneční koně po nebeské dráze. Glóbus v ruce symbolizuje vládu nad nebem. Pochodeň představuje světlo přinášené světu. Koně jménem Pyroeis, Eous, Aethon a Flegon táhnou sluneční vůz. Kohout, jeho posvátný pták, oznamuje svítání. Některé mince zobrazují růži, rhodský symbol spojený s Héliem.

Technické zpracování Héliových zobrazení využívá radiální kompozici paprsků. Rhodské frontální portréty demonstrují vysokou úroveň řemesla. Detailní zpracování paprsků vytváří dojem záření. Vysoký reliéf zdůrazňuje trojrozměrnost paprskovité koruny. Římské antoniniány používaly stříbrnou polevu pro zvýraznění lesku. Moderní ražby využívají leštění paprsků kontrastující s matovým pozadím, někdy se zlacením pro evokaci slunečního světla.

Zajímavosti

• Rhodské tetradrachmy s Héliem byly tak důvěryhodné, že je padělatelé napodobovali včetně značek mincmistrů
• Po pádu Kolosu rhodského při zemětřesení byly jeho části prodány a z výtěžku raženy pamětní mince s Héliem
• Některé rhodské mince zobrazují všech sedm paprsků různě dlouhých, což možná představuje schematický pohled na Kolos
• Nero razil aurey se svým portrétem s paprskovitou korunou, čímž se prezentoval jako nový Hélios
• Největší antická mince s Héliem, syrský bronzový medallion, váží přes 100 gramů a zobrazuje boha osvětlujícího celou zemi
• Konstantinovy mince zobrazují přechod od Sol Invictus ke křesťanské symbolice, někdy s dvojznačnými motivy