Henry Ford

Henry Ford byl americký průmyslník a zakladatel Ford Motor Company, který revolucionizoval výrobu zavedením montážní linky a učinil automobil dostupným pro běžné Američany. Jeho Model T se stal prvním masově vyráběným automobilem na světě a jeho výrobní metody transformovaly nejen automobilový průmysl, ale celou industriální výrobu. Fordův systém vysokých mezd a osmihodinové pracovní doby vytvořil moderní střední třídu, ale jeho antisemitské názory a sympatie k nacismu pošpinily jeho odkaz.

Historie

Henry Ford se narodil 30. července 1863 na farmě v Dearbornu v Michiganu jako nejstarší ze šesti dětí irských imigrantů, kteří se usadili v americkém středozápadě. Jeho otec William Ford byl úspěšný farmář, který očekával, že syn převezme rodinné hospodářství, ale mladý Henry od dětství projevoval odpor k zemědělské práci a fascinaci mechanickými zařízeními. Matka Mary Litogot Ford, která zemřela když bylo Henrymu třináct let, podporovala jeho zájem o mechaniku a její smrt ho hluboce zasáhla, přičemž později říkal, že "farmářský dům bez ní byl pouze budova."

V šestnácti letech Ford opustil farmu a odešel do Detroitu, kde pracoval jako učeň strojník za 2,50 dolaru týdně, přičemž si večer přivydělával opravami hodin, aby pokryl životní náklady. Jeho prvním významným zaměstnáním byla pozice inženýra v Edison Illuminating Company v Detroitu, kde rychle povýšil na hlavního inženýra s platem 1100 dolarů ročně. Tato práce mu poskytla stabilní příjem a přístup k dílnám, kde mohl experimentovat s benzinovými motory, které ho fascinovaly více než parní stroje nebo elektřina.

V roce 1896, po třech letech experimentování v kůlně za svým domem, Ford dokončil svůj první automobil nazvaný Quadricycle, který vážil pouhých 500 liber a dosahoval rychlosti 20 mil za hodinu. Když vozidlo představil svému zaměstnavateli Thomasi Edisonovi, slavný vynálezce ho povzbudil slovy: "Mladý muži, máte to! Držte se toho!" Toto setkání Forda inspirovalo k tomu, aby se plně věnoval vývoji automobilů, přičemž Edison se stal jeho celoživotním přítelem a mentorem.

Po dvou neúspěšných pokusech o založení automobilové společnosti, které zkrachovaly kvůli neshodám s investory o směřování výroby, Ford v roce 1903 založil Ford Motor Company s kapitálem 28 000 dolarů od dvanácti investorů. Jeho vize byla jasná - vyrobit jednoduchý, spolehlivý a cenově dostupný automobil pro běžné Američany, nikoliv luxusní vozidla pro bohaté. První modely A až S byly experimentální, ale poskytly Fordovi cenné zkušenosti a kapitál pro vývoj jeho revolučního Modelu T.

Model T, představený 1. října 1908, se stal nejúspěšnějším automobilem své éry díky kombinaci jednoduchosti, spolehlivosti a bezprecedentně nízké ceny 825 dolarů, která postupně klesla až na 290 dolarů v roce 1924. Ford proslul výrokem, že zákazníci mohou mít Model T v jakékoliv barvě, pokud je černá - což nebylo projevem arogance, ale praktického rozhodnutí, protože černá barva schnula nejrychleji a umožňovala nejefektivnější výrobu. Do roku 1918 představoval Model T polovinu všech automobilů v Americe.

Skutečná revoluce přišla v roce 1913, kdy Ford zavedl první pohyblivou montážní linku v Highland Park, která zkrátila čas montáže automobilu z dvanácti hodin na pouhých devadesát tři minut. Tato inovace, inspirovaná jatkami v Chicagu, kde se jatečná těla pohybovala na závěsném systému, transformovala výrobu rozdělením komplexní montáže na jednoduché, opakující se úkony. Každý dělník vykonával jednu specifickou operaci, což eliminovalo potřebu kvalifikovaných řemeslníků a umožnilo masovou produkci v dosud nevídaném měřítku.

V lednu 1914 Ford šokoval průmyslový svět zavedením minimální mzdy 5 dolarů za osmihodinový pracovní den, což bylo více než dvojnásobek průmyslového průměru. Tento krok, který kritici označili za ekonomické šílenství, byl ve skutečnosti geniální strategií - vysoké mzdy snížily fluktuaci zaměstnanců o 90%, zvýšily produktivitu a vytvořily kupní sílu, která umožnila dělníkům koupit si automobily, které vyráběli. Fordismus, jak se tento systém začal nazývat, se stal modelem pro moderní kapitalismus.

Fordův pacifismus ho vedl k organizaci Mírové lodi v roce 1915, neúspěšného pokusu ukončit první světovou válku vyjednáváním, který se stal terčem posměchu. Během války však jeho továrny produkovaly obrovské množství vojenského materiálu, včetně Liberty motorů pro letadla a Eagle ponorek. Po válce Ford neúspěšně kandidoval na senátora a krátce vlastnil noviny Dearborn Independent, které publikovaly antisemitské články včetně notorious "Protokolů sionských mudrců", za což se později musel omluvit pod tlakem bojkotu židovských organizací.

Ve dvacátých letech Ford odmítal modernizovat Model T navzdory měnícímu se vkusu spotřebitelů, což umožnilo General Motors s jejich strategií "automobilu pro každou peněženku a účel" převzít vedení na trhu. Když Ford konečně v roce 1927 představil Model A, musel na šest měsíců zastavit výrobu a přestavět továrny, což stálo společnost 250 milionů dolarů. Během Velké hospodářské krize Ford odmítal propouštět zaměstnance, ale snižoval mzdy a zkracoval pracovní dobu, přičemž jeho nedůvěra k odborům vedla k násilným střetům včetně masakru u River Rouge v roce 1932.

Fordova vize průmyslové soběstačnosti vyvrcholila vybudováním gigantického komplexu River Rouge, kde surové materiály vstupovaly jedním koncem a hotové automobily vyjížděly druhým. Vlastnil gumové plantáže v Brazílii (neúspěšný projekt Fordlandia), uhelné doly, železnorudné doly a flotilu nákladních lodí. Jeho posedlost kontrolou se projevila i v soukromém životě - najímal detektivy ke sledování zaměstnanců a prosazoval přísný morální kodex. Ford zemřel 7. dubna 1947 ve věku 83 let, zanechávaje impérium, které jeho vnuk Henry Ford II musel drasticky restrukturalizovat, aby přežilo v moderní éře.

Výrobní filozofie a sociální vize

Fordova výrobní filozofie byla založena na třech principech: standardizaci produktu, kontinuitě výroby a efektivitě pohybu, což společně umožňovalo masovou produkci za nejnižší možné náklady. Jeho přesvědčení, že průmyslová výroba může vyřešit sociální problémy, vedlo k vytvoření paternalistického systému, kde společnost kontrolovala nejen práci, ale i soukromý život zaměstnanců prostřednictvím Sociologického oddělení, které dohlíželo na jejich morálku a finanční návyky.

Jeho vize decentralizované průmyslové společnosti, kde malé továrny integrované s farmami poskytnou zaměstnání a soběstačnost venkovským komunitám, představovala alternativu k urbanizaci a velkým průmyslovým centrům. Ford věřil, že kombinace zemědělství a průmyslu vytvoří ideální společnost, kde lidé budou ekonomicky nezávislí a morálně zdraví. Tento experiment realizoval v několika "vesnických průmyslech" v Michiganu, ale nikdy nedosáhl zamýšleného rozsahu.

Fordův antisemitismus a obdiv k některým aspektům nacismu představují temnou stránku jeho odkazu, přičemž Hitler ho označil za inspiraci a jediného Američana zmíněného v Mein Kampf. Jeho přesvědčení o mezinárodním židovském spiknutí ovlivnilo generaci antisemitů, ačkoliv později pod ekonomickým tlakem své názory částečně odvolal. Paradoxně zaměstnával mnoho židovských inženýrů a architektů, včetně Alberta Kahna, který navrhl jeho továrny.

Zajímavosti

• Ford byl posedlý sójovými boby a věřil, že z nich lze vyrobit vše od plastů po textil, přičemž jednou přišel na banket v obleku vyrobeném ze sójových vláken a jedl šestnáctichodové menu složené výhradně ze sójových produktů.
• Nenáviděl účetnictví a finance natolik, že jeho společnost neměla účetní oddělení až do roku 1956, přičemž Ford osobně kontroloval hotovost počítáním bankovek nahromaděných v trezorech továrny.
• Jeho sbírka historických budov v Greenfield Village, včetně Edisonovy laboratoře a domu bratří Wrightů, představuje největší muzeum americké historie pod širým nebem a odráží jeho nostalgickou vizi předindustriální Ameriky.