Isabela I. Kastilská

Isabela I. Kastilská (1451–1504), přezdívaná Katolická, byla kastilská královna, jejíž vláda zásadně změnila dějiny Španělska i celého světa. Společně s manželem Ferdinandem Aragonským dokončila reconquistu, podpořila Kolumbovy zámořské výpravy a provedla měnovou reformu, která stabilizovala španělské mincovnictví.

Historie

Isabela se narodila 22. dubna 1451 v kastilském městě Madrigal de las Altas Torres jako dcera krále Jana II. Kastilského a jeho druhé manželky Isabely Portugalské. Když jí byly pouhé tři roky, otec zemřel a na trůn nastoupil její nevlastní bratr Jindřich IV. Ten královnu vdovu i s dětmi okamžitě odstranil od dvora do ústraní, kde rodina žila téměř v chudobě.

Po čase se Isabela vrátila ke dvoru a získala na Jindřicha značný vliv. Podařilo se jí přesvědčit krále, aby ji jmenoval svou následnicí místo jeho dcery Jany, které se přezdívalo Beltraneja podle údajného skutečného otce. Navzdory Jindřichovu odporu si Isabela ve svých osmnácti letech sama vybrala ženicha – o rok mladšího Ferdinanda, dědice aragonského trůnu. Tajný sňatek se uskutečnil 19. října 1469 ve Valladolidu. Pro svatbu bylo třeba papežského dispensu, neboť snoubenci byli bratranci, a dodnes není jisté, zda předložený dokument nebyl padělkem.

Po smrti Jindřicha IV. roku 1474 propukla občanská válka o kastilský trůn. Část šlechty podporovala Isabelu s Ferdinandem, část Beltraneju, která se mezitím provdala za portugalského krále Alfonse V. Z nelehkého boje vyšli vítězně Isabela a Ferdinand, kteří poté společně vládli oběma královstvím. Roku 1480 vydala Isabela nový zákoník Ordenanzas reales, který výrazně omezil privilegia španělských grandů a posílil královskou moc. Za dvacet let její vlády vzrostly příjmy koruny více než sedminásobně.

Nejvýznamnějším činem královského páru bylo dokončení reconquisty dobytím Granady 2. ledna 1492. Téhož roku Isabela proti počátečním pochybnostem podpořila výpravu Kryštofa Kolumba. Podle jedné verze příběhu dokonce zastavila své osobní šperky, aby financovala expedici. Smlouva ze Santa Fe z dubna 1492 otevřela cestu k objevení Ameriky a vzniku španělského koloniálního impéria. Isabela zemřela 26. listopadu 1504 v Medině del Campo a byla pohřbena v Královské kapli v Granadě. Roku 1990 byl v arcidiecézi Valladolid zahájen proces jejího blahořečení.

Význam pro mincovnictví

Isabela byla hybnou silou měnové reformy roku 1497, která ukončila období měnového chaosu v Kastilii. Za vlády jejího nevlastního bratra Jindřicha IV. existovalo v zemi přes sto padesát mincoven, z nichž mnohé byly soukromé a razily mince pochybné kvality. Pragmatika z Mediny del Campo drasticky omezila počet oprávněných mincoven na pouhých šest královských dílen v Burgosu, La Coruñi, Cuence, Segovii, Seville a Toledu.

Reforma zavedla nový zlatý standard založený na benátském dukátu. Kastilská zlatá mince excelente vážila 3,5 gramu zlata o vysoké ryzosti 23¾ karátu. Její hodnota byla stanovena na 375 maravedí, tedy přibližně 11 stříbrných reálů. Stříbrný reál o hmotnosti 3,43 gramu se stal základní obchodní mincí, přičemž jeho hodnota činila 34 maravedí. Pro drobný obchod sloužila blanca z bilonu v hodnotě půl maravedí.

Mince katolických Veličenstev zobrazovaly na líci korunovaná poprsí obou panovníků obrácená proti sobě, čímž symbolizovaly jejich rovnocenné postavení. Rubní strana nesla korunovaný erb spojených království. Latinský opis Sub umbra alarum tuarum protege nos (Pod stínem křídel svých ochraňuj nás) odkazoval na biblický žalm a zdůrazňoval zbožnost panovnického páru.

Zajímavosti

• Isabela byla první panovnicí, která byla označována jako „španělská královna", ačkoli formálně vládla pouze Kastilii.
• Byla známa svou osobní statečností – i v pokročilém těhotenství doprovázela manžela do válečných tažení.
• Její dcera Jana, přezdívaná Šílená, se po smrti manžela Filipa I. Sličného propadla do hlubokého smutku a byla prohlášena za nezpůsobilou vlády.
• Isabela je jednou z mála panovnic, u níž probíhá proces blahořečení, ačkoli její postoj k inkvizici a vyhnání Židů zůstává kontroverzní.