Kryštof Kolumbus
Kryštof Kolumbus byl janovský mořeplavec ve španělských službách, který 12. října 1492 doplul do Ameriky. Podnikl čtyři plavby, hledal západní cestu do Asie a až do smrti roku 1506 věřil, že ji našel. Stříbro z objevených území pak na dvě století proměnilo evropské peněžnictví a ceny.
| Narození | 1451, Janov |
|---|---|
| Úmrtí | 20. května 1506, Valladolid |
| První plavba | vyplul 3. srpna 1492 z Palosu |
| Počet plaveb | čtyři, v letech 1492 až 1504 |
| Ve službách | Kastilie a Aragonu |
Historie
Narodil se roku 1451 v Janově do rodiny tkalce. Vyučil se u moře, plavil se po Středomoří i k africkému pobřeží a v Lisabonu se seznámil s portugalskou navigační školou. Z dobových výpočtů si sestavil představu, že Asie leží od Evropy na západ mnohem blíž, než tvrdili učenci – v tomhle se zásadně mýlil, a právě omyl mu dodal odvahu vyplout.
Portugalský král jeho plán odmítl. Uspěl až u Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, kteří roku 1492 dobytím Granady dokončili reconquistu a hledali nové zdroje příjmů. Smlouva ze Santa Fe mu slíbila titul admirála, místodržitelství objevených zemí a desetinu výnosů.
Vyplul 3. srpna 1492 z přístavu Palos se třemi loděmi – Santa María, Pinta a Niña. Po deseti týdnech, 12. října, spatřila posádka pevninu; byl to ostrov v Bahamách, který Kolumbus pojmenoval San Salvador. Během čtyř plaveb v letech 1492 až 1504 poznal Kubu, Hispaniolu, Portoriko, Jamajku, Trinidad a pobřeží Střední Ameriky.
Jeho správa osad ale skončila neúspěchem. Roku 1500 byl zbaven úřadu a v poutech dopraven do Španělska. Zemřel 20. května 1506 ve Valladolidu, bohatý, ale zbavený slíbených výsad – a v přesvědčení, že doplul k asijským ostrovům. Pojmenování nového kontinentu proto připadlo Amerigu Vespuccimu.
Americké stříbro a evropské mince
Objev Ameriky zasáhl evropské peněžnictví silněji než většina válek té doby. Po dobytí Mexika a Peru začalo do Španělska proudit stříbro z dolů v Potosí a Zacatecas. Španělsko z něj razilo osmireálové mince, kterým se anglicky říkalo piece of eight – nejrozšířenější obchodní minci raného novověku, obíhající od Karibiku po Čínu.
Příliv drahého kovu ale zároveň znehodnotil peníze. Množství stříbra v Evropě rostlo rychleji než množství zboží a v 16. století způsobilo dlouhodobý růst cen, který se v ekonomické historii označuje jako cenová revoluce. Španělská koruna přes všechen kov zbankrotovala několikrát: stříbro se protočilo do válek a k věřitelům v Antverpách a Janově.
Samotného Kolumba připomínají mince až o staletí později. Nejznámější je americký půldolar Columbian Exposition z let 1892 a 1893, ražený k světové výstavě v Chicagu – vůbec první pamětní mince Spojených států. Sběratelsky se k tématu řadí i španělské a latinskoamerické ražby k výročím objevných plaveb.
