Pokračovat do košíku
Zákaznická podpora:+420 724 191 052
    Domů / Slovník pojmů / Jagellonci

    Jagellonci

    JagellonciJagellonci byli významnou evropskou panovnickou dynastií litevsko-polského původu, která v období pozdního středověku a raného novověku (14.–16. století) vládla rozsáhlým územím střední a východní Evropy. Jejich panství zahrnovalo Polské království, Velkoknížectví litevské, České království a Uherské království. Do středoevropského prostoru pronikli jako nástupci vymřelých Lucemburků v Čechách a Habsburků v Uhrách, přičemž významně ovlivnili politický, kulturní i ekonomický vývoj tohoto regionu včetně mincovnictví.

    Historie

    Zakladatelem dynastie byl litevský velkokníže Jagello (Jogaila), který po sňatku s polskou královnou Hedvikou z Anjou v roce 1386 přijal křesťanství, jméno Vladislav a stal se polským králem Vladislavem II. Tímto aktem došlo k personální unii mezi Litvou a Polskem, která položila základy jagellonské moci. Dynastie významně posílila po bitvě u Grunwaldu (1410), kde jagellonská vojska porazila řád německých rytířů, čímž upevnila svou pozici ve východní Evropě. Expanze do střední Evropy začala, když český sněm roku 1471 zvolil polského prince Vladislava Jagellonského českým králem, aby vyřešil komplikovanou situaci po smrti Jiřího z Poděbrad. O pět let později (1476) byl Vladislav zvolen také uherským králem, přičemž musel bojovat o trůn s Matyášem Korvínem až do jeho smrti v roce 1490. Za Vladislavovy vlády došlo k významnému posílení moci šlechty na úkor panovníka, což se projevilo vydáním Vladislavského zřízení zemského (1500) v Čechách a dokumentu Nihil novi (1505) v Polsku. Vrchol jagellonské moci nastal za vlády jeho syna Ludvíka Jagellonského, který vládl současně Čechám i Uhrám, ovšem jeho neschopnost čelit narůstající osmanské hrozbě vedla k tragickému konci. Dynastie náhle ztratila moc v roce 1526, kdy mladý Ludvík zahynul v bitvě u Moháče proti Osmanům, a po jeho smrti bez dědiců přešla česká i uherská koruna podle dědických smluv na Habsburky. Polsko-litevská větev Jagellonců vymřela o čtyřicet let později (1572) smrtí Zikmunda II. Augusta, čímž definitivně skončila éra této mocné dynastie.

    Jagellonská éra přinesla do českých zemí a Uher významné kulturní i ekonomické změny. Období vlády Vladislava Jagellonského (1471–1516) a Ludvíka Jagellonského (1516–1526) v Čechách je charakteristické rozvojem pozdně gotické architektury (tzv. vladislavská gotika) a počátky renesance. Hospodářsky bylo toto období poznamenáno rozkvětem důlní činnosti, zejména v Kutné Hoře a Jáchymově, což mělo zásadní vliv na mincovnictví. Za Jagellonců došlo k významné mincovní reformě – v roce 1469 byly zavedeny tzv. bílé peníze, které nahradily starší pražské groše jako hlavní mince. Později, roku 1520, byly v Jáchymově raženy první tolary, které se staly vzorem pro evropské mince na několik staletí. V politické rovině bylo jagellonské období charakteristické oslabením panovnické moci ve prospěch stavů, což vedlo k vydání Vladislavského zřízení zemského (1500), prvního uceleného soupisu zemského práva v českých zemích.

    Význam pro investory a sběratele

    Mince z jagellonského období jsou pro sběratele mimořádně cenné díky své historické hodnotě a relativní vzácnosti. Zvláště vyhledávané jsou bílé peníze Vladislava Jagellonského, pražské groše z tohoto období a rané jáchymovské tolary. Pro investory představují jagellonské mince stabilní investici, jejíž hodnota dlouhodobě roste. Sběratelská prémie u těchto mincí často výrazně převyšuje jejich hodnotu v obsaženém drahém kovu, zejména u zachovalých exemplářů nebo vzácnějších ročníků a variant.

    Příklady

    Mezi nejvýznamnější numismatické památky jagellonského období patří bílý peníz Vladislava II. Jagellonského s českým lvem, pražský groš Vladislava II. s korunou a opisem WLADISLAVS SECVNDVS, uherský zlatý (dukát) s Madonou, a především jáchymovský tolar (Joachimsthaler) s vyobrazením sv. Jáchyma, který byl poprvé ražen roku 1520 za vlády Ludvíka Jagellonského. Za samostatnou zmínku stojí zlaté a stříbrné pamětní ražby k význačným událostem jagellonského dvora.

    Zajímavosti

    • Název světoznámé měnové jednotky "dolar" je odvozen od českého tolaru, který se začal razit právě v jagellonském období v Jáchymově (Joachimsthal).
    • Jagellonci byli během své vlády v Česku považováni za "slabé panovníky", což jim vyneslo přezdívku "králové dobře", protože údajně na všechny požadavky šlechty odpovídali "dobře" (souhlasím).
    • Vladislav Jagellonský nechal vybudovat impozantní Vladislavský sál na Pražském hradě, který je největším světským gotickým prostorem v Evropě a dodnes slouží ke státním účelům.
    • Jagellonská mincovní reforma zavedla decimální systém – 1 pražský groš = 7 bílých peněz = 14 malých peněz (haléřů), což byl jeden z prvních kroků k decimalizaci měny v Evropě.