Jubilejní mince

Jubilejní mince jsou pamětní ražby vydávané při příležitosti významných výročí historických událostí, státních jubileí nebo výročí významných osobností. Tyto mince slouží především jako sběratelské předměty a uchovatel hodnoty, přičemž jejich nominální hodnota je často symbolická vzhledem k reálné tržní ceně.

Historie

Tradice ražby mincí k významným příležitostem sahá do starověku, kdy římští císaři vydávali speciální emise k oslavě vojenských vítězství nebo výročí vlády. Ve středověku evropští panovníci razili pamětní tolary a dukáty k příležitostem jako byly korunovace, svatby nebo narození následníků trůnu. Tyto ražby měly především reprezentační a propagandistický účel.

V českých zemích se jubilejní mince začaly pravidelně razit za vlády Habsburků. Významné byly například tolary ražené k výročím pražské defenestrace nebo pamětní dukáty vydávané k církevním svátkům. Za Marie Terezie a Josefa II. získaly jubilejní ražby systematičtější charakter s přesně definovanými parametry a omezeným nákladem.

Skutečný rozmach jubilejního mincovnictví v moderním slova smyslu nastal po vzniku Československé republiky v roce 1918. První významnou jubilejní mincí byla stříbrná desetikoruna vydaná roku 1928 k desátému výročí založení republiky. Tato mince s portrétem prezidenta T. G. Masaryka se stala předlohou pro další pamětní ražby první republiky.

Zlatou éru československého jubilejního mincovnictví představují svatováclavské dukáty z roku 1923, ražené k pátému výročí vzniku státu. Následovaly mimořádně cenné pěti a desetidukáty vydané roku 1929 k tisíciletému výročí smrti svatého Václava. Tyto mince patří dnes k nejcennějším exemplářům československé numismatiky s aukcemi hodnotami v řádu milionů korun.

Po smrti prvního československého prezidenta byla roku 1937 vydána stříbrná dvacetikoruna s Masarykovým portrétem, která se stala jednou z posledních demokratických ražeb před nacistickou okupací. Během protektorátu a následně komunistického režimu se charakter jubilejních mincí výrazně proměnil. Ražby z období 1948–1989 oslavovaly především výročí spojená s komunistickou ideologií, osvobození Rudou armádou nebo socialistické osobnosti.

Významný mezník představuje rok 1978, kdy byly vydány zlaté dukáty k 600. výročí úmrtí Karla IV. Tyto mince signalizovaly postupný návrat k tradičním historickým tématům. Po sametové revoluci 1989 se československé a později české jubilejní mince vrátily k oslavě národní historie, kultury a významných osobností bez ideologického zabarvení.

Typy a charakteristika jubilejních mincí

Jubilejní mince se vydávají v několika kategoriích podle použitého kovu a účelu. Zlaté mince představují nejluxusnější segment, často ražený v limitovaných sériích pro sběratele a investory. Jejich hmotnost se uvádí v uncích nebo gramech čistého zlata. Stříbrné mince tvoří nejpočetnější skupinu pamětních ražeb s nominály od deseti korun výše. Jsou dostupnější širšímu okruhu sběratelů.

Moderní jubilejní mince se razí ve třech kvalitách provedení. Běžná kvalita je určena pro oběh, proof představuje leštěné mince s matovým reliéfem pro sběratele a antikvariát nabízí nejvyšší kvalitu s ručním dokončením. Náklad jednotlivých emisí se pohybuje od několika stovek kusů u zlatých ražeb po desetitisíce u stříbrných mincí.

Témata jubilejních mincí zahrnují státní výročí (vznik republiky, ústava), historické události (bitvy, korunovace), kulturní výročí (narození spisovatelů, umělců) a církevní jubilea (svatořečení, papežské návštěvy). Každá emise prochází schválením České národní banky a musí splňovat přísné parametry kvality.

Zajímavosti

• Nejdražší československou jubilejní mincí je desetidukát z roku 1929, který se v aukcích prodává za více než 5 milionů korun
• První česká bimetalická jubilejní mince byla vydána roku 2000 k miléniu
• Některé jubilejní ražby první republiky byly tajně převáženy do Londýna během nacistické okupace, aby se zachránily před roztavením
• Česká republika vydává ročně průměrně 4–6 jubilejních mincí v celkovém nákladu přes 100 000 kusů
• Jubilejní mince s chybou ražby mohou mít hodnotu několikanásobně vyšší než bezchybné exempláře