Kábul

Kábul je hlavní město Afghánistánu. Leží v úzkém údolí řeky Kábul v pohoří Hindúkuš, v nadmořské výšce přes 1 700 m. Odtud vyrazil Bábur roku 1526 dobýt Indii, za Velkých Mughalů tu pracovala mincovna a od 70. let 18. století je sídlem afghánských vládců.

Země Afghánistán, hlavní město
Poloha Údolí řeky Kábul v pohoří Hindúkuš
Bábur Dobyl město 1504, odtud 1526 vytáhl do Indie; je tu pohřben
Za Velkých Mughalů Sídlo provincie (súby) Kábul, mincovna zlatých a stříbrných mincí
Hlavní město Durránské říše Od 70. let 18. století, za Tímúra Šáha Durráního
Strojová ražba Zavedena za emíra Abdurrahmána Chána (1880–1901)

Historie

Kábulské údolí leželo na trase, která spojuje indický subkontinent se Střední Asií a Persií, a proto se o ně opakovaně ucházely okolní mocnosti. Na počátku 2. století př. n. l. ho převzalo od Maurjovců Řecko-baktrijské království, kolem poloviny téhož století Indořecké království. Indoskythy, kteří Indořeky vytlačili, porazil v 1. století n. l. kušánský vládce Kudžula Kadfises a město zůstalo v kušánské říši nejméně do 3. století. Před příchodem islámu zde vládli kábulští Šáhíové.

Arabská expanze dosáhla oblasti v roce 642, Kábul však zůstal nezávislý. Roku 870 ho dobyl Jakúb ibn Lajs ze Zarandže, Šáhíové se sem ale kolem roku 900 vrátili. Trvale připadl islámským vládcům kolem roku 977, kdy ho Sebüktegin vzal šáhíovskému králi Džajapálovi.

Roku 1504 Kábul obsadil Bábur. Město se stalo jeho hlavním sídlem a roku 1526 odtud zahájil dobývání Indie, z něhož vzešla říše Velkých Mughalů; na vlastní přání byl v Kábulu pohřben. Akbar učinil Kábul centrem stejnojmenné provincie (súby). Pod mughalskou vládou zůstal asi dvě stě let, až ho roku 1738 dobyl perský Nádir Šáh.

Po Nádirově smrti vznikla roku 1747 Durránská říše Ahmada Šáha Durráního s hlavním městem v Kandaháru. Jeho syn Tímúr Šáh Durrání přenesl sídlo v 70. letech 18. století do Kábulu. V 19. století se město stalo dějištěm anglo-afghánských válek: v první z nich (1839–1842) Britové dosadili na trůn Šáha Šudžu, po povstání roku 1841 však museli ustoupit; za druhé anglo-afghánské války byla částečně zničena pevnost Bálá Hisár. Po vyhlášení nezávislosti Afghánistánu roku 1919 zůstal Kábul hlavním městem nového státu.

Kábul v mincovnictví

Za Velkých Mughalů fungovala v Kábulu mincovna, která razila zlaté a stříbrné mince. Kábulská mincovna razila i pro afghánské emíry, zprvu ručně. Za emíra Abdurrahmána Chána (1880–1901) byla vybavena stroji z Británie a začala razit strojově, mimo jiné rupie dělené na 60 paisů.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet