Konšel
Konšel byl člen městské rady ve středověkých a raně novověkých městech; název pochází z latinského consul. Konšelé spolu s purkmistrem spravovali město, hospodařili s jeho majetkem a měli soudní pravomoc nad měšťany. Do úřadu je uváděl panovník nebo vrchnost, obvykle na jeden či dva roky.
| Funkce | člen městské rady |
|---|---|
| Původ slova | latinské consul |
| Období | 13. až 18. století |
| V čele rady | purkmistr, původně rychtář |
| Dosazování | panovník nebo vrchnost na doporučení rady |
| Konec | 1783 nahrazení rad magistráty; volená obecní samospráva od prozatímního obecního zákona z roku 1849 |
| V mincovnictví | konšelé mincířští a pregéřští – dozor nad prací ve středověké mincovně |
Historie
Slovo konšel pochází z latinského consul, kterým se v Římě označoval nejvyšší úředník republiky. Ve středověkých městech byli konšelé původně rádci a pomocníci rychtáře, kterého dosazoval panovník nebo vrchnost. Vybírali se z usedlých, zpravidla zámožných měšťanů a při jejich výběru často hrály velkou roli cechy. Od 13. století se konšelé začali scházet samostatně jako městská rada a ve 14. a 15. století získávala česká města vlastní radnice.
Radě předsedal purkmistr. Zpočátku se tento úřad mezi konšely střídal, obvykle po čtyřech týdnech; postupně získal největší vliv první purkmistr roku, nazývaný primas nebo primátor. V pozdním středověku purkmistr vytlačil rychtáře a převzal jeho pravomoci. Rada v královských městech se opírala o královská privilegia a měla pravomoci blízké pravomocem šlechtické vrchnosti; v poddanských městech dosazoval radu majitel panství.
Zásadní omezení přinesl rok 1547. Po porážce stavovského odboje přišla královská města o část privilegií a v každém z nich vznikl úřad královského rychtáře. Ten hájil zájmy panovníka, účastnil se zasedání rady i konšelského soudu a dohlížel na odvody dávek do státní pokladny, na cechy a na hospodaření záduší. V 18. století byla samospráva měst omezována dál. Roku 1783 nahradily městské rady magistráty, v nichž úřadovali jmenovaní a placení úředníci s právnickým vzděláním. Samostatné rady měla do té doby i jednotlivá pražská města; Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany se spojily v jedno město 12. února 1784.
Volenou obecní samosprávu obnovil až prozatímní obecní zákon z roku 1849, uvozený větou „Základ svobodného státu jest obec svobodná.“ Místo konšelů zavedl obecní výbor volený občany, představenstvo a starostu.
Pravomoci konšelů
Konšelé vykonávali správní, soudní a hospodářské funkce. Jako městská rada rozhodovali o správě městského majetku a hospodaření města. Rada měla soudní pravomoc nad měšťany; v městech s magdeburským právem soudili kmeti, které jmenovala vrchnost.
Název konšel nesli i středověcí úředníci mincovny, takzvaní konšelé mincířští a pregéřští. Dohlíželi na práci v mincovně, sledovali kování cánů, tedy stříbrných slitků ve tvaru prutů, i ražbu mincí. Do úřadu byli dosazováni za přítomnosti nejvyššího mincmistra a šepmistrů.
