Korunovační mince

Korunovační mince jsou příležitostné ražby vydávané panovníky nebo městy k slavnostním korunovačním obřadům, většinou ve stříbře nebo zlatě. Tyto numismatické památky dokumentují nejvýznamnější státoprávní akty českých dějin a patří k nejcennějším sběratelským předmětům české numismatiky.

Historie

Tradice rozdávání peněz při nástupu vysokých osobností do úřadu nebo na trůn je doložena již od starověku, kdy římští císaři rozdávali mince s nápisem LIBERALITAS nebo CONGIARIUM při svém nástupu. Tento zvyk převzala středověká Evropa a rozvinula jej do propracovaného ceremoniálu spojeného s korunovacemi.

V českých zemích razili korunovační peníze všichni čeští králové počínaje Matyášem II. (1611–1619) a konče Ferdinandem V. (1835–1848). První doložené české korunovační ražby však pocházejí již z korunovace Ferdinanda I. roku 1527, kdy Praha vydala pamětní stříbrné a zlaté medaile k uvítání nového krále z rodu Habsburků.

Zlatý věk korunovačních mincí nastal v období baroka, kdy se korunovace staly velkolepými divadelními představeními s přesně vymezeným scénářem. Korunovační mince Leopolda I. z roku 1656 představují vrchol barokního medailérství s komplexní alegorickou symbolikou a virtuózním ryteckým provedením. Náklad těchto ražeb dosahoval desetitisíců kusů u drobných žetonů a pouhých jednotek u zlatých násobků.

Významnou změnu přinesla korunovace Marie Terezie roku 1743, která se konala uprostřed války o rakouské dědictví. Korunovační ražby měly tentokrát propagandistický charakter – zdůrazňovaly legitimitu panovnice a její právo na český trůn. Poprvé byly raženy tříjazyčné mince s nápisy v latině, němčině a češtině.

Poslední české korunovační mince byly vyraženy k korunovaci Ferdinanda V. 7. září 1836. Jednalo se o technicky dokonalé ražby z vídeňské mincovny, které však postrádaly uměleckou originalitu předchozích epoch. Následující panovníci František Josef I. a Karel I. se již českými králi korunovat nenechali, čímž tradice korunovačních mincí definitivně skončila.

V období první republiky a následně se korunovační mince nerazily, protože Československo bylo republikou. Tradice však byla symbolicky obnovena vydáváním inauguračních medailí prezidentů republiky, které plní podobnou pamětní funkci jako historické korunovační ražby.

Typy a charakteristika korunovačních mincí

Korunovační mince se dělily do několika kategorií podle účelu a hodnoty. Nejběžnější byly korunovační žetony (Krönungsjeton) – drobné stříbrné ražby o váze 1–3 gramů, které se při průvodu rozhazovaly mezi lid. Razily se většinou v desetitisících kusů a nesly jednoduché motivy – český lev, říšská orlice nebo monogram panovníka.

Těžší stříbrné a zlaté korunovační mince sloužily jako dary významným osobnostem a hostům. Tyto větší mince byly raženy ve hmotnosti dukátů a tolarů nebo jejich násobků a díly, proto mohly být součástí peněžní soustavy. Jejich náklad se pohyboval ve stovkách až tisících kusů podle významu události.

Nejvzácnější kategorii představují obětní peníze – těžké, většinou zlaté ražby (zpravidla násobky dukátů) vyrobené maximálně v několika kusech. Panovník tyto výjimečné ražby obětoval při slavnostních bohoslužbách. Například 10dukátová korunovační mince Karla VI. z roku 1723 existuje pouze ve třech exemplářích.

Korunovační ražby pravidelně nesou na lícní straně datum a místo slavnostní události (např. CORONAT PRAGAE 1723). Na rubní straně je často heslo patrona spolu se symbolikou nebo alegorické výjevy přibližující vládní program. Později se objevuje portrét panovníka, často v idealizované antikizující podobě.

Zajímavosti

• Nejdražší českou korunovační mincí je zlatý 20dukát Ferdinanda V. z roku 1836, který se v aukci prodal za 4,8 milionu korun
• Při korunovaci Leopolda II. roku 1791 bylo do davu vyhozeno přes 30 000 stříbrných žetonů v celkové hodnotě 5000 zlatých
• Město Kutná Hora razilo vlastní korunovační tolary bez povolení, za což bylo pokutováno 1000 kopami grošů
• Falešné korunovační mince Fridricha Falckého z roku 1619 se razily v Anglii jako propaganda proti "zimnímu králi"
• Nejnovější soupis českých korunovačních ražeb od Eduarda Nováka eviduje přes 500 různých typů a variant