Krakovská mincovna

Krakovská mincovna byla hlavní polská královská mincovna fungující od 13. století do roku 1847. Centrum ražby polských grošů, zlatých a později zlotých v bývalém hlavním městě Polska. Pro numismatiku je Krakovská mincovna klíčová jako symbol polské státnosti a producent mincí dokumentujících slavnou i tragickou historii Rzeczpospolité.

Historie Krakovské mincovny

Krakovská mincovna vznikla ve 13. století za vlády Boleslava V. Stydlivého. První ražby byly denáry s orlem a jménem panovníka. Zásadní reformu provedl Kazimír III. Veliký, který v roce 1338 zavedl pražský groš jako vzor pro polské groše. Mincovna na Wawelu zásobovala celé království kvalitní mincí. Jagellonská dynastie přinesla zlatý věk - krakovské dukáty konkurovaly uherským.

Zikmund I. Starý a Zikmund II. August modernizovali mincovnu zavedením renesančních portrétů. Polské tolary 16. století patří k uměleckým vrcholům evropského mincovnictví. Přenesení hlavního města do Varšavy 1596 neoslabilo význam krakovské mincovny. Saské období a úpadek Rzeczpospolité znamenaly pokles kvality - měděné boratynky nahradily stříbro. Dělení Polska připravilo Krakov o samostatnost.

Pod rakouskou nadvládou 1795-1809 mincovna razila rakouské mince. Napoleonské Varšavské vévodství krátce obnovilo polské ražby. Krakovská republika 1815-1846 měla právo vlastních mincí - poslední nezávislé polské ražby. Po připojení k Rakousku 1846 mincovna definitivně uzavřena 1847. Budova na ulici Świętej Anny přestavěna. Symbol polské nezávislosti zmizel po 600 letech.

Organizace a technologie

Krakovská mincovna sídlila postupně na Wawelu, v Kazimierzi a nakonec v městském centru. Královský mincmistr (podkomorzy) patřil k nejvyšším úředníkům. Italští a němečtí specialisté modernizovali technologii. Stříbro z Olkusze a měď ze Slovenska zajišťovaly suroviny. Kvalita krakovských ražeb byla vysoká, groše široké uznávány v mezinárodním obchodě.

Produkce v 16. století dosahovala milionů grošů ročně. Mincovní značky - polský orel, koruna, monogramy panovníků. Export polských mincí do Litvy, Pruska, Slezska a Uher. Technické vybavení od vodních hamrů po šroubové lisy. Muzeum Czartoryských uchovává kompletní sbírku. Krakovská škola rytců ovlivnila střední Evropu.