Krišna
Krišna je jedno z nejuctívanějších hinduistických božstev, uctívané jako osmý avatár (vtělení) boha Višnua i jako svrchovaný bůh. Nejstarší jednoznačné vyobrazení Krišny nesou stříbrné drachmy indicko-řeckého krále Agathokla, ražené kolem roku 180 př. n. l.
| Postavení | osmý avatár boha Višnua |
|---|---|
| Rodiče podle tradice | Vasudéva a Dévakí |
| Místo narození podle tradice | Mathura v severní Indii |
| Bratr | Balaráma |
| Hlavní texty | Mahábhárata s Bhagavadgítou, Harivanša, Bhágavatapurána |
| Svátek narození | Džanmáštamí (srpen nebo září) |
| Nejstarší vyobrazení na mincích | stříbrné drachmy indicko-řeckého krále Agathokla, kolem 180 př. n. l. |
Historie
Podle hinduistické tradice se Krišna narodil v Mathuře v severní Indii jako syn Vasudévy a Dévakí a vyrůstal mezi pastevci v Gókulu u pěstounů Nandy a Jašódy. Jeho dětství a mládí líčí Harivanša a Bhágavatapurána, dospělý Krišna je jednou z ústředních postav eposu Mahábhárata. V jeho části zvané Bhagavadgíta je vozatajem prince Ardžuny a před rozhodující bitvou mu vykládá své učení.
Uctívání Vásudévy-Krišny dokládají už spisy gramatika Pániniho z 6.–5. století př. n. l. K nejstarším dokladům višnuismu patří i nápis na Héliodórově sloupu ve Vidiši z let 125–100 př. n. l. Krišnův svátek narození Džanmáštamí slaví hinduisté každoročně v srpnu nebo v září.
Na mincích se Krišna poprvé objevuje kolem roku 180 př. n. l. Indicko-řecký král Agathoklés dal razit stříbrné drachmy indické váhové soustavy, na jejichž líci je Vásudéva-Krišna a na rubu jeho bratr Balaráma (Saňkaršana). Šest takových mincí našli francouzští archeologové 3. října 1970 v Ai-Chanumu na území dnešního Afghánistánu. Badatelé je pokládají za nejstarší jednoznačné vyobrazení tohoto božstva.
Krišnu zobrazují i středověké zlaté ražby jihoindické Vidžajanagarské říše. Poloviční pagody se jménem krále Krišnadévaráje nesou na líci sedícího Krišnu jako dítě, takzvaného Bálakrišnu, a na rubu nápis Šrí Pratápa Krišna Rája.
Zobrazení a atributy
Nejznámější podobou Krišny je mladý pastýř s korunou nebo věncem z pavích per, který hraje na bambusovou flétnu bánsurí, často obklopený krávami. Jako dítě je zobrazován s máslem, protože podle legend je v dětství kradl, a odtud pochází i jeho přízvisko Makhan Čor, „zloděj másla“.
Další časté výjevy ukazují Krišnu, jak zvedá horu Góvardhan, aby ochránil obyvatele Vrindávanu před záplavami, Krišnu s pastýřkou Rádhou jako obraz božské lásky a Krišnu jako vozataje Ardžuny na válečném voze, tedy výjev z Bhagavadgíty.
