Libra

Libra (z latinského libra znamenající váhu či závaží) je významná měnová jednotka s bohatou historií, jejíž kořeny sahají až do starověkého Říma. V současnosti je nejznámější jako britská libra šterlinků (GBP), jedna z nejstarších stále používaných měn na světě. Jako měnová jednotka nebo její název byla libra přijata mnoha státy a územími s historickým spojením s Velkou Británií. Mimo samotnou měnovou jednotku označuje libra také konkrétní mince, které v průběhu staletí prošly výrazným vývojem od velkých stříbrných ražeb po současné bimetalické mince. Z numismatického hlediska představují libry významnou sběratelskou oblast zahrnující mince různých historických období, materiálů a designů.

Historie

Historie libry jako měnové jednotky sahá až do starověkého Říma, kde libra označovala jednotku hmotnosti odpovídající přibližně 327 gramům. Z tohoto základu vznikla římská peněžní jednotka libra denariorum (libra denárů). Po pádu Římské říše převzaly různé evropské státy tento koncept, včetně raně středověké Anglie, kde se kolem roku 775 za krále Offa z Mercie stala libra účetní jednotkou rovnající se 240 stříbrným pence (pencím). Termín "šterlink" (sterling) se poprvé objevil kolem roku 1078 a označoval specifickou kvalitu stříbra (925/1000). Libra šterlinků byla definována jako hmotnost stříbra odpovídající 5400 zrnům standardní kvality, což dnes odpovídá přibližně 350 gramům. Po staletí fungovala libra především jako účetní jednotka, zatímco fyzicky obíhaly různé mince. První skutečná jednolibra jako mince byla vyražena za vlády Jindřicha VII. v roce 1489 – byl to tzv. sovereign, zlatá mince obsahující jednu troyskou unci zlata. V roce 1560, za vlády Alžběty I., byla provedena významná reforma, která stabilizovala hodnotu libry a položila základy moderního britského měnového systému. Až do zavedení decimálního systému v roce 1971 se britská libra dělila na 20 šilinků, každý o 12 pence, tedy celkem 240 pence v jedné libře. Po decimalizaci se libra dělí na 100 nových pence. Britská libra ovlivnila měnové systémy v mnoha částech světa, zejména v bývalých britských koloniích a dominiích, kde vznikly lokální verze libry (např. egyptská libra, kyperská libra). Mnoho z těchto měn se později osamostatnilo nebo bylo nahrazeno jinými měnovými jednotkami, ale název libra přetrval v několika zemích dodnes.

Z numismatického hlediska prošla libra jako mince výrazným vývojem. Sovereign, první zlatá jednolibra ražená od roku 1489, se stal jednou z nejslavnějších zlatých mincí na světě. Po anglické občanské válce byly v roce 1663 zavedeny guinea, zlaté mince původně hodnoty jedné libry, jejichž hodnota se později ustálila na 21 šilincích. První moderní jednolibry v decimálním systému byly uvedeny do oběhu v roce 1983, kdy nahradily bankovky. Tyto mince byly vyrobeny ze slitiny niklu a mosazi a nesly portrét královny Alžběty II. na aversu a různé heraldické motivy na reversu. V roce 2017 byla zavedena nová dvanáctihranná bimetalická jednolibra s vyspělými bezpečnostními prvky jako reakce na vysokou míru padělání předchozí verze. Tato nová mince kombinuje slitiny niklu-mosazi a niklu-mědi a obsahuje mikrotexty, skryté obrázky a speciální holografický efekt. Kromě oběžných mincí vydává Královská mincovna (Royal Mint) také pamětní a sběratelské verze libry, včetně stříbrných a zlatých ražeb s různými tematickými motivy. Tradiční zlatý sovereign, který má dnes nominální hodnotu jednu libru (ačkoli jeho skutečná hodnota je mnohem vyšší díky obsahu zlata), je nadále ražen jako investiční a sběratelská mince, což z něj činí jednu z nejdéle kontinuálně vyráběných mincí na světě.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatické sběratele představuje libra fascinující oblast s mnoha možnostmi specializace. Sběratelé se mohou zaměřit na historické zlaté sovereigny, guineje a půlsovereigny, stříbrné crowny (pěti šilinkové mince, které měly hodnotu 1/4 libry), pamětní libry z moderní éry nebo teritoriální libry z různých částí bývalého Britského impéria. Zvláště cenné jsou rané sovereigny z období Tudorovců, vzácné ročníky z 19. století a proof verze moderních liber. Pro investory mají hodnotu především zlaté sovereigny, které obsahují 7,32 gramu zlata o ryzosti 22 karátů (916,7/1000) a jsou uznávanou investiční mincí s globální likviditou. Moderní pamětní libry ze stříbra a zlata mohou také představovat zajímavou investiční příležitost, zejména limitované edice s nízkým nákladem.

Příklady

Mezi nejvýznamnější a nejcennější mince spojené s librou patří tudorovský sovereign Jindřicha VII. z roku 1489, guinea z období vlády Karla II. (1660-1685), sovereign královny Viktorie s portrétem "mladého bůvola" (1871-1887), a proof sovereign Jiřího IV. z roku 1821, který je považován za jednu z nejkrásnějších britských mincí. Z moderních ražeb jsou sběratelsky zajímavé první decimální jednolibry z roku 1983 s motivem státních znaků, pamětní dvoulibrové mince vydávané k významným výročím, a bimetalická jednolibra z roku 2017 s nejmodernějšími bezpečnostními prvky.

Zajímavosti

• Symbol libry £ pochází z latinského L pro libra, s přidanou příčnou čarou symbolizující stabilitu a autoritativnost, podobně jako symbol eura €.
• Sovereign, ačkoli má nominální hodnotu jedné libry, nikdy neobsahuje označení hodnoty přímo na minci – je to jedna z mála světových mincí, kde hodnota není uvedena a je určena pouze tradicí.
• Anglický výraz "pound of flesh" (libra masa), který vešel do idiomatického jazyka díky Shakespearovu Kupci benátskému, odkazuje na původní význam libry jako jednotky hmotnosti.
• V 18. století existoval významný rozdíl mezi librou šterlinků a guineou (která měla hodnotu 21 šilinků nebo 1,05 libry) – dražší zboží a profesionální služby byly často účtovány v guineách jako výraz prestiže.
• Britská libra je nejstarší stále používanou měnou na světě a jako taková je někdy označována za "nejstarší žijící měnu". Její nepřetržitá existence přes více než 1200 let je pozoruhodným příkladem měnové kontinuity navzdory dramatickým historickým změnám.