Maxmilián I. Habsburský

Maxmilián I. Habsburský (1459–1519), římský císař, rakouský arcivévoda a vládce habsburských dědičných zemí, byl významným panovníkem na přelomu středověku a novověku. Z numismatického hlediska má mimořádný význam především díky svému přínosu k vývoji evropského mincovnictví. Za jeho vlády došlo k technologickému pokroku v ražbě mincí a zejména podporoval ražbu prvních velkých stříbrných mincí (předchůdců tolarů) v Tyrolsku, což položilo základy pro pozdější rozvoj tolarového mincovnictví v Evropě.

Historie

Maxmilián I. se narodil 22. března 1459 ve Vídeňském Novém Městě jako syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské. Jeho postavení významně posílil sňatek s Marií Burgundskou (1477), dědičkou burgundského vévodství, díky němuž získal bohaté burgundské dědictví včetně Nizozemí. Po smrti svého otce v roce 1493 se stal vládcem habsburských dědičných zemí a byl již dříve (1486) zvolen římským králem. Císařskou korunu přijal v roce 1508, ačkoli nebyl formálně korunován v Římě. Maxmilián byl schopným politikem, který prostřednictvím sňatkové politiky svých dětí a vnoučat položil základy pozdější habsburské moci – jeho vnuk Karel V. se stal vládcem rozsáhlé říše, "nad kterou slunce nezapadalo". Maxmilián byl také významným patronem umění a humanistických studií a sám se věnoval literární činnosti. Zemřel 12. ledna 1519 ve Welsu v Horních Rakousích.

V oblasti mincovnictví byl Maxmilián I. inovátorem, který podporoval zavádění nových technologií a mincovních typů. Hlavním jeho přínosem bylo zahájení ražby velkých stříbrných mincí v Tyrolsku, kde měla habsburská dynastie bohaté stříbrné doly, zejména v oblasti Hall in Tirol. Tyto mince, známé jako guldiner nebo guldengroschen, měly hodnotu odpovídající zlatému guldenu (florénu) a vážily přibližně 30 gramů stříbra. Tyto ražby byly přímými předchůdci pozdějších tolarů a staly se vzorem pro velké stříbrné mince v celé Evropě. Maxmilián I. také významně přispěl k zefektivnění těžby stříbra v tyrolských dolech, což umožnilo masovou produkci těchto mincí. Za jeho vlády byla v roce 1500 založena mincovna v Hall in Tirol, která se stala jednou z nejvýznamnějších v Evropě a první, která začala využívat vodní energii k pohonu razicích strojů. Tato technologická inovace umožnila efektivnější a kvalitnější ražbu.

Mince Maxmiliána I. se vyznačovaly vysokou uměleckou kvalitou a realistickým portrétem panovníka, což odráželo renesanční ideály. Na aversu mincí byl zobrazen císař s charakteristickým dlouhým nosem a výrazným habsburským rtem (prognácie), často s císařskou korunou nebo v brnění. Na reversu byl nejčastěji zobrazen císařský dvouhlavý orel, arcivévodský znak nebo tyrolská orlice. Maxmilián využíval mince také jako propagační nástroj – na některých ražbách je titulován jako "Maximilianus Romanorum Imperator Semper Augustus" (Maxmilián, římský císař, vždy vznešený). Kromě guldineru razil také tradiční stříbrné groše, zlaté guldeny a dukáty. Zvláštní místo v jeho mincovnictví zaujímají testony, menší stříbrné mince s portrétem, které byly inspirovány italskými vzory a odrážely císařův zájem o italskou renesanční kulturu.

Význam pro investory a sběratele

Mince Maxmiliána I. patří mezi významné sběratelské rarity pozdně středověkého a raně novověkého mincovnictví. Pro sběratele jsou mimořádně atraktivní díky své historické důležitosti, vysoké umělecké hodnotě a relativní vzácnosti. Obzvláště ceněné jsou velké stříbrné guldinery, které jsou považovány za významné artefakty evropského měnového vývoje a dosahují na aukcích velmi vysokých cen. Pro investory představují mince Maxmiliána I. dlouhodobou investici s potenciálem růstu hodnoty. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince s datací a dobře zachovalým portrétem panovníka. Vzhledem k tomu, že jde o přechodné období ve vývoji mincovnictví, jsou některé typy jeho mincí důležité i z pohledu numismatického výzkumu.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Maxmiliána I.:

• Guldiner (guldengroschen) – velká stříbrná mince ražená především v Hall in Tirol, předchůdce tolaru
• Půlguldiner – menší verze předchozí mince s podobným designem
• Teston (testón) – menší stříbrná mince s portrétem, inspirovaná italskými vzory
• Goldgulden – zlatá mince ražená podle rýnského standardu
• Dukát – zlatá mince vyšší ryzosti ražená podle benátského vzoru

Zajímavosti

• Maxmilián I. byl první habsburský panovník, který na svých mincích používal detailní realistický portrét, což bylo ovlivněno jeho setkáními s renesančními umělci jako Albrecht Dürer, který vytvořil slavný panovníkův portrét.
• V roce 1504 nechal Maxmilián razit obří pamětní minci o váze půl kilogramu stříbra, známou jako "Jubilejní guldiner", která připomínala jeho vítězství ve válce o dědictví landshutské – jednalo se o jednu z prvních pamětních mincí v moderním smyslu.
• Maxmilián byl přezdíván "poslední rytíř" kvůli své fascinaci středověkými rytířskými ideály, což se odráželo i na některých jeho mincích, kde je zobrazen v plné zbroji.
• Inovace v těžbě stříbra a ražbě mincí, které Maxmilián zavedl v Tyrolsku, byly klíčové pro pozdější rozvoj jáchymovského tolarového mincovnictví v Čechách, které začalo asi 20 let po jeho smrti.