Městské známky

Městské známky byly kovové ražby podobné mincím, které byly používány ve větších městech k nejrůznějším účelům. Sloužily například ke kontrole trhů v branách města a na tržnicích, ke kontrolám v chudobincích, ke vstupu na dostiky a podobně. Známky opravňující k činnosti dostávali městští žebráci a kněží, proto lze tyto ražby považovat za druh účelových známek.

Historie

Systém městských známek vznikl v raném novověku jako odpověď na rostoucí složitost městské správy a potřebu kontroly různých činností v městském prostředí. Praha vydávala městské známky již od konce 16. století, což ji řadí mezi průkopníky tohoto systému ve střední Evropě. Původně známky sloužily především k regulaci žebráctví a vagrántství, které představovaly vážný sociální problém velkých měst. Městské úřady tak mohly kontrolovat, kdo má oprávnění žebrat na veřejných místech a zajistit, že se jedná skutečně o místní občany v nouzi. Postupně se systém rozšířil i na další oblasti městského života - kontrolu trhů, vstupy do různých institucí a regulaci řemeslných činností. V 17. a 18. století používaly městské známky téměř všechna větší města v českých zemích i v celé habsburské monarchii jako efektivní nástroj městské samosprávy.

Městské známky měly obvykle kruhový nebo oválný tvar a byly raženy z různých kovů - nejčastěji z mědi, bronzu nebo mosazi, vzácněji ze stříbra. Na lícní straně obvykle nesly městský erb nebo jiný identifikační symbol, zatímco na rubu byl často vyražen účel použití nebo číslo. Známky pro žebráky obsahovaly někdy i jméno nebo označení oprávněné osoby. Kontrolní známky pro trhy a tržnice měly často označení konkrétního místa nebo data, pro které platily. Velikost známek se pohybovala obvykle mezi 15-30 milimetry v průměru, aby byly dostatečně velké pro čitelnost, ale zároveň praktické k nošení. Městské známky se vydávaly na určité časové období - obvykle na jeden rok - a musely být pravidelně obnovované. Systém zajišťoval nejen kontrolu, ale také příjem do městské pokladny prostřednictvím poplatků za vydání. Falšování městských známek bylo přísně trestáno jako podvod na městské samosprávě.

Zajímavosti

• Pražské městské známky patří k nejstarším dochovaným příkladům tohoto typu na území českých zemí
• Některé známky měly perforace nebo otvory pro snadné připnutí k oděvu nebo zavěšení na krk
• Městské známky pro kněží umožňovaly bezplatný pohřeb chudých občanů města
• Systém známek inspiroval pozdější průkazky a legitimace používané v moderní době
• Dnes jsou městské známky vyhledávaným sběratelským objektem pro svou historickou hodnotu a vazbu na místní dějiny