Mincovna Jekatěrinburg
Mincovna Jekatěrinburg byla státní mincovna carského Ruska na středním Uralu, která v letech 1725–1876 razila výhradně měděné mince. V 90. letech 18. století z ní pocházelo 90 % všech ruských mincí. Od roku 1763 nesou její ražby písmena EM jako zkratku slov „jekatěrinburská mince“.
| Činnost | 1725–1876, s přestávkami |
|---|---|
| Kov | měď |
| Značka mincovny | EM (E. M.), od roku 1763 |
| Zakladatelé | Vilim de Gennin a Vasilij Tatiščev |
| Celková produkce | přes 150 milionů rublů |
| Uzavření | 14. dubna 1876 |
Historie
Koncem roku 1722 jmenoval car Petr I. Veliký německého inženýra Vilima de Gennina správcem uralských státních hutí. Gennin dokončil stavbu železárny a pevnosti na řece Iseti, kterou začal jeho předchůdce Vasilij Tatiščev, a požádal, aby nový závod nesl jméno carevny Kateřiny I. Protože stavba uralských hutí stála víc, než stát včas uvolnil, přišli Gennin s Tatiščevem s nápadem razit peníze přímo na místě. Vzorem jim bylo Švédsko, kde se z mědi ze státních dolů razily čtvercové měděné platy.
Dne 1. prosince 1725 začal jekatěrinburský „platový dvůr“ razit čtvercové platy v hodnotě 1 rublu, 50, 25 a 10 kopějek. Rublová plata vážila 1,638 kg, lidé ji nebrali rádi a penězokazové ji přetloukali na kulaté mince. Platy byly brzy staženy z oběhu a vykoupeny za stříbro. Kulaté mince se v Jekatěrinburgu začaly razit 17. června 1736.
Roku 1763 převzala výrobu jekatěrinburská mincovní expedice podřízená Hlavní mincovní expedici v Petrohradu a od té doby nesou místní ražby značku EM. Mincovna v 90. letech 18. století razila 90 % všech ruských mincí. Roku 1796 přerážela mince z šestnáctirublové stopy na dvaatřicetirublovou a už v lednu 1797 na příkaz cara Pavla I. zase zpět; v letech 1797–1799 vyrobila přes 170 milionů mincí. Poslední zakázku splnila v dubnu 1876 a ražba se pak soustředila do Petrohradu. Zbylé budovy dostaly železniční dílny a od roku 1974 jsou chráněné jako kulturní památka federálního významu.
Měděné mince Kateřiny II.
Za vlády Kateřiny II. Veliké razila jekatěrinburská mincovna měděné mince. Platila pro ně šestnáctirublová stopa – z jednoho pudu mědi se razily mince v hodnotě 16 rublů –, proto byly velké a těžké. Pětikopějka z roku 1763 nese na líci korunovaný monogram carevny ve věnci a letopočet, na rubu dvouhlavého orla a nápis s hodnotou pět kopějek. Písmena EM stojí pod orlem.