Mincovna Kungsholmen
Mincovna Kungsholmen je označení švédské královské mincovny Kungliga Myntet, která v letech 1850–1974 sídlila na stockholmském ostrově Kungsholmen. Jako jediná mincovna ve Švédsku směla razit říšské mince, medaile a žetony. Roku 1974 se výroba mincí přestěhovala do nové mincovny v Eskilstuně.
| Švédský název | Kungliga Myntet (Kongl. Myntet) |
|---|---|
| Adresa | Hantverkargatan 5, Kungsholmen, Stockholm |
| Ražba na Kungsholmenu | 1850–1974 |
| Předchozí sídlo | Mynttorget na Gamla stan |
| Nástupce | mincovna v Eskilstuně (1974–2008) |
| Správce budovy | Statens fastighetsverk (od roku 2008) |
Historie
Ostrov Kungsholmen v západní části Stockholmu dostal své jméno v roce 1672, kdy zároveň vznikla samostatná farnost. Na pozemku pozdější mincovny založil roku 1809 Angličan Samuel Owen, přezdívaný otec švédského strojírenství, strojírnu se slévárnou. V roce 1847 koupila Owenovy dílny a loděnici koruna, nechala je přestavět podle návrhu architekta Johana Fredrika Åboma a o tři roky později se sem z Mynttorget ve Starém Městě přestěhovala královská mincovna.
Instituce mincovny prošla několika proměnami. Jako samostatný úřad nesla v letech 1833–1910 název Kungliga Myntverket. V roce 1910 se spojila s kontrolním úřadem pro drahé kovy v Mynt- och justeringsverket, který razil mince a medaile a zároveň zkoušel výrobky z drahých kovů a opatřoval je puncovními značkami. V letech 1972–2002 působila znovu jako Kungliga Myntverket, poté v letech 2002–2011 jako akciová společnost Myntverket AB.
Ražba na Kungsholmenu skončila v roce 1974 přesunem do nové mincovny v Eskilstuně. Budova na Hantverkargatan od té doby sloužila různým nájemcům, mimo jiné státní radě pro umění, a od roku 2008 ji spravuje Statens fastighetsverk, švédský státní úřad pro správu nemovitostí.
Mince z Kungsholmenu
Na Kungsholmenu razila Kungliga Myntet švédské oběžné i pamětní mince za vlády králů od Oskara I. po Gustava VI. Adolfa, například stříbrné 2koruny Gustava VI. Adolfa z 50. let 20. století.