Óban

Zlatý óban Keičó, líc s tuší psaným nápisem a čtyřmi vyraženými paulovniovými značkami a rub s dalšími vyraženými značkami

Óban je velká oválná japonská zlatá mince ve tvaru tepané desky, kterou od roku 1588 vyráběl kjótský rod Gotó nejprve pro Tojotomiho Hidejošiho, pak pro šógunát Tokugawa. Standardní óban vážil 44 monme, tedy 165 g, a nesl tuší psaný nápis 拾両後藤. Sloužil hlavně jako odměna a dar, ne k běžným platbám.

Japonský zápis 大判, „velká deska“
První typ Tenšó óban, 1588
Poslední typ Man'en óban, 1860
Hmotnost 44 monme (165 g); Man'en óban 30 monme
Výrobce kjótský kovotepecký rod Gotó Širóbei
Nápis tuší 拾両後藤 s parafou hlavy rodu Gotó
Úřední hodnota Kjóhó óban (1725) 7 rjó 2 bu; Man'en óban (1860) 25 rjó
Konec platnosti Man'en óban do konce září 1874

Historie

V Japonsku 16. století rostla těžba zlata a velké platby se vypořádávaly zlatem roztepaným do plochých desek. Jejich hmotnost a ryzost potvrzoval nápis tuší a vyražené značky. Měřítkem byla jedna „zlatá deska“ o 44 monme; taková deska sloužila k vysokým platbám i jako odměna za zásluhy v boji.

Roku 1588 dal vojevůdce Tojotomi Hidejoši vyrobit první ustálený typ, Tenšó óban. Zhotovil ho kjótský rod Gotó Širóbei, který po generace vyráběl kovové doplňky mečů. Zvláštní podobou je Tenšó naga-óban, protáhlý kus dlouhý přes 17 cm.

Šógunát Tokugawa ve výrobě pokračoval. Dílnu óbanza zřizoval rod Gotó vždy, když šógunát óbany potřeboval – zprvu v Kjótu, od roku 1625 i v Edu. Po Keičó óbanu ze začátku 17. století následovaly typy Genroku (1695), Kjóhó (1725) a Tenpó (1838). Kjóhó óban dostal jako první úřední hodnotu, 7 rjó 2 bu; vyrobeno bylo 8 515 kusů.

Poslední typ, Man'en óban z roku 1860, vznikl při měnové reformě éry Man'en, která reagovala na odliv zlata do ciziny. Hmotnost klesla na 30 monme a úřední hodnota byla stanovena na 25 rjó. Man'en óban platil do konce září 1874, kdy vláda Meidži ukončila platnost starých zlatých a stříbrných peněz a stanovila jejich výměnu za nové podle obsahu kovu.

Nápis, značky a hodnota óbanu

Líc óbanu nese tuší psaný nápis 拾両後藤 – „deset rjó“ a jméno Gotó – s parafou hlavy rodu. Od typu Keičó jsou nahoře, dole a po stranách vyraženy čtyři paulovniové značky v kruhovém rámečku, rub nese další kontrolní značky. Když tuš vybledla, dal majitel nápis v óbanze obnovit. Proto se na óbanech Kjóhó objevuje písmo šesti po sobě jdoucích hlav rodu Gotó.

Údaj „deset rjó“ vychází z hmotnostní míry, ne ze směnné hodnoty. Hodnota óbanu se nevyjadřovala v rjó jako u kobanu, ale jako „jedna zlatá deska“; v obchodě se jeho cena vůči kobanům určovala podle obsahu zlata. Keičó óban tak podle obsahu zlata odpovídal 7 rjó 2 bu, v prvních letech se však obchodoval za 8 rjó 2 bu. Úřední kurz měly óbany Kjóhó a Man'en.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet