Pakoros II.
Pakoros II. byl parthský král z dynastie Arsakovců, syn Vologaisa I., který nastoupil na trůn roku 78 n. l. a vládl do let 105–110. O trůn s ním soupeřili Vologaisés II., Artabanos III. a Osroés I. Z mincovny v Ekbataně pocházejí jeho stříbrné drachmy s portrétem krále ve vysoké tiáře.
| Titul | král králů, parthský panovník z dynastie Arsakovců |
|---|---|
| Vláda | od roku 78 n. l.; konec kladou prameny do let 105–110 |
| Otec | Vologaisés I. |
| Soupeři o trůn | Vologaisés II., Artabanos III., Osroés I. |
| Mincovny | Seleukeia na Tigridu (tetradrachmy a bronzové mince), Ekbatana (drachmy a bronzové mince) |
| Typy podle Sellwooda | 73, 75, 76 a 77 |
Historie
Pakoros II. byl synem krále Vologaisa I., který Parthům vládl od roku 51, a v posledních letech otcovy vlády se na ní už podílel. Samostatně nastoupil roku 78 n. l., ale o moc musel bojovat s dalšími Arsakovci. Vologaisés II., syn nebo vnuk Vologaisa I., je jako král doložený mincemi z let 77/78–78/79 a znovu 89/90. V letech 79/80–80/81 se na mincích jako král králů tituloval Artabanos III. Ten se opíral o Babylonii na západě říše a podporoval Falešného Nerona Terentia Maxima, který se vydával za zesnulého římského císaře. Po roce 80/81 se Artabanos v pramenech už neobjevuje a v 90. letech už prameny nepřipomínají ani Vologaisa II.
Za Pakorovy vlády, roku 97 n. l., prošel Parthskou říší čínský vyslanec Kan Jing, kterého na západ vypravil vojevůdce Pan Čchao. Vyslanec měl dojít až do Říma, ale u moře se obrátil zpět, když mu parthští námořníci vylíčili, že plavba může trvat až dva roky.
Na konci vlády se proti Pakorovi postavil Osroés I., který od roku 109 ovládal západní část říše, zatímco na východě vládl Pakorův syn Vologaisés III. Konec Pakorovy vlády proto literatura klade do různých let mezi 105 a 110. Pakorovi synové Axidarés a Parthamasiris byli králi Arménie. Když Osroés roku 113 Axidara sesadil a na arménský trůn dosadil Parthamasira, porušil tím dohodu s Římem a dal císaři Trajánovi záminku k válce, v níž Římané roku 116 dobyli Seleukeii i parthskou metropoli Ktésifón.
Mince Pakora II.
Pakoros II. razil stříbrné tetradrachmy v Seleukeii na Tigridu a stříbrné drachmy v Ekbataně, v obou mincovnách k nim i drobné bronzové mince. Katalog Davida Sellwooda dělí jeho ražby podle podoby portrétu. Nejstarší typ 73 ukazuje mladého krále bez vousů s čelenkou, tedy diadémem. Pozdější typ 76 nese poprsí s krátkým vousem a diadémem a nejmladší typ 77 krále s vysokou tiárou zdobenou na hřebeni háčky. Tiáru přejal po svém otci Vologaisovi I.; seleukijské tetradrachmy s ní jsou datované na počátek 90. let 1. století.
Na rubu jeho tetradrachem sedí král na trůnu a bohyně Týché mu podává diadém. Ekbatanské drachmy mají na rubu sedícího lučištníka s lukem, pod nímž je monogram, a kolem řecký opis s královými tituly. Drachmy typu 77 z Ekbatany zobrazují krále s vousem dole rovně zastřiženým a s tiárou s klapkou přes ucho; zaznamenané exempláře váží od 2,4 do 3,91 g.