Poznaň

Poznaň je historické polské město ve Velkopolsku, které bylo jedním z nejstarších center polského mincovnictví a sídlem významné královské mincovny. Poznaňská mincovna razila denáry prvních Piastovců, středověké groše a novověké tolary, přičemž její produkce dokumentuje tisíciletou historii polského státu od jeho počátků až do 18. století.

Historie

Poznaňské mincovnictví začíná s počátky polského státu. První mince zde nechal razit kníže Měšek I. kolem roku 985 – stříbrné denáry s křížem a nápisem MISICO. Jeho syn Boleslav I. Chrabrý rozšířil mincovnu a razil denáry s obrazem kohouta a nápisem PRINCES POLONIE. Poznaň byla vedle Krakova a Vratislavi jedním ze tří hlavních mincovních center raného piastovského státu. Archeologické nálezy dokládají rozsáhlou produkci – jen v jednom depotu bylo nalezeno přes 13 000 poznaňských denárů.

Ve 12. století za vlády Boleslava III. Křivoústého produkovala poznaňská mincovna charakteristické brakteáty – jednostranně ražené mince z tenkého stříbrného plechu. Tyto mince zobrazovaly panovníka na trůně, jezdce nebo heraldické symboly. Po rozdělení Polska v roce 1138 razili velkopolští knížata v Poznani vlastní regionální mince. Kníže Přemysl I. (1239-1257) jako první použil na mincích polského orla – pozdější státní symbol.

Za vlády Kazimíra III. Velikého (1333-1370) byla poznaňská mincovna modernizována a začala razit pražské groše podle českého vzoru. V roce 1367 získala Poznaň městské mincovní právo a mohla razit drobné haléře pro lokální trh. Mincovna sídlila v královském hradu na Ostrově Tumském. Za Vladislava II. Jagellonského vznikaly kvalitní půlgroše s korunovaným orlem a iniciálami mincmistra.

Zlatý věk poznaňské mincovny nastal v 16. století za posledních Jagellonců. Král Zikmund I. Starý nechal v roce 1526 instalovat moderní válcovací stroje a šroubové lisy. Poznaň razila stříbrné trojáky (trojgroše), šestáky (šestigroše) a první polské tolary. Za Zikmunda II. Augusta vznikaly umělecky cenné mince s královským portrétem a erbem Polska-Litvy. Poznaňské ražby se vyznačovaly vysokou kvalitou a byly oblíbené v mezinárodním obchodě.

V 17. století pokračovala intenzivní činnost mincovny. Za vlády Zikmunda III. Vasy razila Poznaň masové série orty (čtvrttalary) a šestáky pro financování válek se Švédskem. Během švédské potopy (1655-1660) byla mincovna krátce v rukou okupantů, kteří zde razili švédské mince. Jan III. Sobieski obnovil mincovnu a nechal razit památkové tolary na vítězství u Vídně 1683. Poslední velkopolský vévoda Stanisław Leszczyński razil v Poznani vlastní dukáty.

Úpadek přišel v 18. století s krizí polsko-litevského státu. Za saské dynastie omezila poznaňská mincovna produkci na drobné měděné mince. Po prvním dělení Polska v roce 1772 připadla Poznaň Prusku. Mincovna krátce razila pruské mince se značkou B (pro Breslau/Vratislav, kam byla administrativně přiřazena), ale v roce 1779 byla definitivně uzavřena. Poslední ražbou byla pamětní medaile k připojení Velkopolska k Prusku. Budova mincovny byla zbořena při přestavbě města v 19. století.

Charakteristické ražby a mincovní značky

Poznaňské mince se vyznačovaly velkopolskou symbolikou. Na středověkých ražbách dominoval orel bez koruny (erb Velkopolska), později korunovaný orel (znak sjednoceného Polska). Mincovní značkou bylo písmeno P, od 16. století zkratka POS (Posnania) nebo celý název POSNANIAE. Charakteristické byly iniciály mincmistrů – např. IT pro Jana Tympfa, TM pro Tobiáše Molitora.

Technologicky patřila poznaňská mincovna k dobře vybaveným. Od 13. století používala vodní pohon z řeky Warty, od 1526 válcovací stroje na přípravu střížků, od 1578 šroubové lisy pro přesnou ražbu. Poznaňská mincovna vyvinula techniku červeného zlacení pomocí měděné amalgámy, která dávala mincím charakteristický načervenalý lesk. Specialitou byly pokazní groše – dvojitá ražba pro dosažení ostrého reliéfu.

Mezi nejvzácnější poznaňské ražby patří denáry Měška I. a Boleslava Chrabrého, románské brakteáty s orlem, gotické groše Kazimíra Velikého, renesanční tolary Zikmunda Augusta, barokní památkové tolary Jana Sobieského, saské vikariatní dukáty a poslední pruská medaile z roku 1779. Unikátní jsou oblężní mince z roku 1656 ražené během švédské okupace.

Zajímavosti

• Poznaňský denár Boleslava Chrabrého s nápisem PRINCES POLONIE je první mincí s názvem Polska
• V poznaňské mincovně byl v roce 1528 vyražen největší polský tolar své doby – vážil 10 běžných tolarů
• Král Jan III. Sobieski nechal v roce 1683 vyrazit tolary z tureckého stříbra ukořistěného u Vídně
• Poznaňská mincovna jako jediná v Polsku razila mince s polským textem – groš z roku 1535 s nápisem „GROSZ POLSKI"
• V základech katedrály na Ostrově Tumském byl v roce 1951 nalezen depot 50 000 poznaňských denárů z 11. století