Pregéř

Pregéř byl specializovaný řemeslník v historických mincovnách, který obsluhoval razicí stroje a prováděl vlastní ražbu mincí. Tato odborná profese vyžadovala značnou fyzickou sílu, technickou zručnost a přesnost, jelikož kvalita provedení ražby přímo ovlivňovala výsledný vzhled a hodnověrnost mince. Pregéři patřili mezi klíčové pracovníky mincoven od středověku až do období postupné mechanizace mincovní výroby.

Historie

Profese pregéřů se vyvinula ve středověku z původních mincířů, kteří prováděli ruční ražbu pomocí kladiva. S postupným technologickým vývojem a zaváděním mechanických lisů došlo k rozdělení pracovních pozic na specializovanější role. První zmínky o pregéřích jako samostatné profesi pocházejí ze 14. století, kdy v evropských mincovnách začaly vznikat složitější organizační struktury. V českých zemích nabyli pregéři na významu zejména v souvislosti s rozvojem kutnohorské mincovny a ražbou pražských grošů. Zásadní zlom v práci pregéřů přišel v 16. století s vynálezem válcového razicího stroje (tzv. valcverku) a později vřetenového lisu, který značně usnadnil a zrychlil proces ražby. Tyto inovace pocházely především z alpských zemí, odkud se šířily do dalších evropských mincoven včetně českých. V roce 1568 byl v pražské mincovně instalován první vřetenový lis, což znamenalo novou éru v práci pregéřů. Význam profese dále rostl během 17. a 18. století, kdy se zvyšovaly nároky na kvalitu a estetickou úroveň mincí. S nástupem průmyslové revoluce a zavedením parních a později elektrických razicích lisů v 19. století se tradiční role pregéřů postupně transformovala do podoby kvalifikovaných techniků obsluhujících moderní zařízení.

Práce pregéře vyžadovala kombinaci fyzické síly a jemné motoriky. Při obsluze vřetenového lisu musel pregéř pomocí dlouhé páky roztočit těžký setrvačník, který následně vyvinul dostatečný tlak na razidla. Přesné umístění kovového střížku mezi razidla a správné načasování úderu bylo klíčové pro kvalitní ražbu. Pregéři museli také kontrolovat stav razidel, která se postupně opotřebovávala, a včas je vyměňovat nebo hlásit jejich poškození. V mincovnách s valcverky dohlíželi na správný chod válců s vyrytými razidly a kontrolovali kvalitu výsledných ražeb. S rostoucí mechanizací se jejich práce postupně měnila od čistě fyzické k technicky náročnější. Pregéři pracovali pod dohledem vardajna a mincmistra a za svou práci odpovídali kvalitou vyražených mincí. Často se sdružovali v ceších nebo bratrstvech, která měla vlastní pravidla a privilegia. V mnoha mincovnách tvořili pregéři dědičnou profesní skupinu, kde se řemeslo předávalo z otce na syna.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatiky a sběratele je znalost práce pregéřů důležitá pro správné ocenění kvality historických ražeb. Mince vyrobené zkušenými pregéry na kvalitních zařízeních vykazují ostřejší reliéf, přesnější centrování a celkově vyšší kvalitu provedení, což zvyšuje jejich sběratelskou hodnotu. Zvláště cenné jsou mince z období přechodu mezi ručním a strojním ražením, kdy lze pozorovat rozdíly v technice výroby. Pro investory může být zajímavé, že i dnes se při výrobě investičních mincí klade důraz na kvalitu ražby, která přímo navazuje na tradice historických pregéřů.

Příklady

Významné historické ražby spojené s prací pregéřů:

• Svatováclavský dukát – česká zlatá mince vyžadující mimořádnou preciznost při ražbě
• Jáchymovské tolary – velké stříbrné mince ražené na prvních vřetenových lisech v českých zemích
• Tereziánské tolary – mince vysoké kvality ražené na zdokonalených lisech v 18. století
• Kremnické dukáty – zlaté mince z uherské mincovny s reputací mimořádně kvalitní pregéřské práce

Zajímavosti

• V některých mincovnách existovala pověra, že pregéř by neměl pracovat, pokud má "nečisté myšlenky", protože by to mohlo negativně ovlivnit kvalitu ražby.
• Pregéři často trpěli specifickými zdravotními problémy způsobenými jejich prací – deformací páteře, opotřebením kloubů a otravou těžkými kovy z kovového prachu.
• V některých mincovnách byl post hlavního pregéře (Oberpräger) velmi váženou pozicí, jejíž držitel měl právo nosit speciální odznak nebo uniformu a těšil se značným privilegiím.
• Moderní technologie výroby mincí stále využívají některé principy zavedené historickými pregéři, zejména při výrobě sběratelských a pamětních ražeb.