Přemysl Oráč

Přemysl Oráč je bájný zakladatel přemyslovské dynastie – sedlák od pluhu, kterého si podle pověsti vzala kněžna Libuše. Historicky doložený není, ale jeho pluh a mošna se staly znakem dynastie a objevují se i na mincích.

Historie

Pověst zaznamenal ve 12. století Kosmas a po něm ji převyprávěla řada kronikářů. Podle ní vyslala kněžna Libuše poselstvo za mužem, kterého jí ukáže její kůň; našli ho ve Stadicích, jak oře pole. Přemysl dojedl na železném stole, zarazil do země otku – a ta se zazelenala.

Příběh není historií, ale legitimizací. Vysvětluje, proč vládne právě tento rod: moc přišla z vůle věštkyně a z prostého lidu, ne z dobytí. Zároveň se v něm ozývá starší představa o panovníkovi jako o tom, kdo pečuje o půdu a úrodu.

Symboly z pověsti si Přemyslovci uchovali a pěstovali. Lýkové střevíce a mošna, které si Přemysl vzal s sebou na Vyšehrad, se podle Kosmy uchovávaly jako korunovační předmět a připomínka skromného původu rodu. Výjev s oráčem najdete i na freskách v rotundě ve Znojmě z 12. století.

Přemysl na mincích a v symbolice

Rané české mince jsou plné motivů, které se s pověstí prolínají. Na denárech a brakteátech 11. až 13. století se objevují zemědělské a panovnické symboly, včetně postav s nástroji – a přestože je jejich výklad často sporný, právě propojení panovníka s pluhem a půdou k přemyslovské tradici patří.

Trvalejší stopu zanechal příběh v moderní době. Motiv oráče se objevuje na pamětních medailích a mincích připomínajících počátky českého státu a v 19. století se stal oblíbeným námětem národního obrození. Sběratelsky sem patří i medaile ke Stadicím a k výročím dynastie.

Pro sběratele je dobré rozlišit dvě věci: mince z doby Přemyslovců jsou skutečné historické ražby konkrétních panovníků, zatímco mince s Přemyslem Oráčem jsou moderní připomínky pověsti. Obojí má své místo, jen jde o zcela jiné kategorie – i cenově.