Přemysl Otakar II.

Přemysl Otakar II., zvaný král železný a zlatý, byl český král vládnoucí v letech 1253-1278, druhorozený syn Václava I. a Kunhuty Štaufské. Tento nejmocnější český středověký panovník vybudoval rozsáhlou říši sahající od Baltu po Jadran, jeho dramatický vzestup a tragický pád se stal námětem mnoha literárních děl a dodnes fascinuje historiky i širokou veřejnost.

Historie

Přemysl Otakar se narodil kolem roku 1233 jako druhorozený syn královského páru. Původně byl určen pro církevní kariéru, ale smrt staršího bratra Vladislava v roce 1247 zásadně změnila jeho osud. Jako mladý princ převzal moravské markrabství a okamžitě se dostal do konfliktu s otcem Václavem I. a odbojnou šlechtou vedenou Vítkovci. Spor vyvrcholil 31. července 1247, kdy syn donutil otce k abdikaci, ačkoli Václav si později svou moc částečně obnovil.

Roku 1251 Přemysl uzavřel politicky motivovaný sňatek s Markétou Babenberskou, o téměř dvacet let starší sestrou posledního rakouského vévody. Tento krok mu otevřel cestu k babenském dědictví - Rakousku a Štýrsku. Následoval dlouhý konflikt s uherským králem Belou IV., který si na tyto země činil nároky prostřednictvím syna Štěpána. Spor mezi Václavem I. a synem, do kterého se zapojil i mladší Přemyslův bratr Václav, dočasně donutil prince opustit zemi.

Po neúspěšné obraně Mostu se však Václavovi I. podařilo obsadit Prahu a přimět Přemysla k odchodu na hrad Týřov. Následné usmíření v Rakousku vedlo k podřízenému postavení obou synů vůči otci. Přemysl se formálně stal spoluvládcem, ale faktická moc zůstala v rukou Václava I. až do jeho smrti roku 1253. Jako legitimní král nastoupil Přemysl na trůn a okamžitě zahájil expanzivní politiku.

Období let 1254-1260 představovalo vrchol Přemyslovy vojenské slávy. Po vítězství u Kressenbrunnu 26. června 1260 nad spojenými uhersko-bavorskými vojsky získal kontrolu nad Štýrskem. Roku 1262 připojil Korutany a Kraňsko, roku 1266 mu chebský vévoda Oldřich postoupil své území. V roce 1268 získal lenní svrchovanost nad Pasovskem. Přemysl aktivně podporoval německou kolonizaci, zakládal města a budoval moderní státní správu včetně zemského soudu v Praze.

Zásadní zlom přišel s volbou Rudolfa Habsburského římským králem roku 1273. Přemysl volbu neuznal, což vedlo k jeho obstavení říšskou klatbou. Rozpad mocenské základny byl rychlý - české panstvo postupně přecházelo do opozice, část šlechty podporovala Rudolfovy územní nároky. Na vídeňském míru 26. listopadu 1276 se Přemysl vzdal všech zemí kromě Čech a Moravy a složil Rudolfovi lenní hold.

Pokus o revizi nevýhodné dohody vedl k obnovení konfliktu. Přemysl shromáždil vojsko a vytáhl proti Rudolfovi, avšak nedostatek podpory domácí šlechty oslabil jeho pozici. Dne 26. srpna 1278 se střetl s habsbursko-uherskými silami na Moravském poli u Dürnkrutu. V průběhu bitvy byl Přemysl Otakar II. poražen a zabit, podle legend vlastními českými pány. Jeho tělo bylo později převezeno do Znojma a pohřbeno ve vídeňském minoritském klášteře.

Vnitřní politika a hospodářské reformy

Přemysl Otakar II. prováděl systematickou modernizaci českého státu. Založil přes 30 královských měst včetně Českých Budějovic, Klatov, Domažlic, Kadaně a Kolína. Tato města získávala privilegia podle německého práva, což přitahovalo řemeslníky a obchodníky ze zahraničí. Urbanizace přinesla ekonomický rozvoj a posílila královskou moc na úkor šlechty.

Král zavedl moderní správní systém s profesionálními úředníky. V Praze zřídil zemský soud s písemnými záznamy soudních jednání - zemské desky. Podporoval těžbu stříbra v Jihlavě a Kutné Hoře, což zajišťovalo příjmy pro státní pokladnu. Za jeho vlády dosáhla česká ekonomika nebývalého rozkvětu, Praha se stala jedním z největších měst střední Evropy s více než 40 000 obyvateli.

Mincovní produkce za Přemysla Otakara II. zahrnovala ražbu velkých a středních brakteátů vysoké kvality. Od roku 1251 byly raženy jako vévodské mince na Moravě, později v celém království. Na mincích se objevuje motiv sedícího panovníka s insigniemi, český lev nebo jezdec s praporcem. Tyto ražby patří k umělecky nejkvalitnějším českým středověkým mincím.

Zajímavosti

• Přemysl Otakar II. ovládal území o rozloze 300 000 km², což bylo pětkrát více než dnešní Česká republika
• Jeho přízvisko "železný a zlatý král" vzniklo až v 19. století v romantické literatuře, za života byl znám jako "král bohaty"
• Přemysl se objevuje v Dantově Božské komedii v očistci mezi panovníky, kteří zanedbávali své povinnosti
• Založení Českých Budějovic roku 1265 bylo součástí plánu vytvořit protiváhu mocným Vítkovcům v jižních Čechách
• Na Moravském poli padlo údajně 14 000 vojáků, včetně značné části české šlechty
• Přemyslova zlatá bula z roku 1212 potvrzující dědičnost královského titulu byla ztracena pravděpodobně právě při bitvě na Moravském poli