Rudolf Habsburský

Rudolf I. Habsburský byl římský král v letech 1273 až 1291 a první Habsburk na římském trůnu. V bitvě na Moravském poli roku 1278 porazil Přemysla Otakara II. a roku 1282 udělil Rakousy a Štýrsko svým synům – Habsburkové pak v Rakousích vládli až do roku 1918.

Historie

Pocházel z hraběcího rodu s državami v Aargau a v Horním Alsasku a před volbou patřil k nejmocnějším pánům na jihozápadě říše. Kurfiřti ho zvolili římským králem 1. října 1273 ve Frankfurtu a dali mu přednost před mocným českým králem. Korunován byl 24. října 1273 v Cáchách.

Na říšském sněmu v Norimberku roku 1274 prosadil, že se říši má vrátit zabraný říšský majetek. Tím se střetl s Přemyslem Otakarem II., který Rudolfovu volbu neuznal a držel Rakousy, Štýrsko, Korutany a Kraňsko. Po válce roku 1276 se Přemysl těchto zemí musel vzdát a v léno mu zůstaly jen Čechy a Morava.

Spor rozhodla bitva na Moravském poli 26. srpna 1278, v níž Přemysl Otakar II. padl. Moravu pak Rudolf pět let držel jako náhradu válečných výdajů. V prosinci 1282 v Augsburgu udělil Rakousy a Štýrsko svým synům Albrechtovi a Rudolfovi a položil tím základ habsburského panství ve střední Evropě. Korutany dostal roku 1286 v léno jeho spojenec Menhard II. Tyrolský.

V Čechách po bitvě vládl jako poručník nezletilého Václava II. braniborský markrabě Ota V.; Václav se do země vrátil v květnu 1283. Je to tentýž panovník, který roku 1300 provedl mincovní reformu a zavedl pražský groš. Rudolf zemřel 15. července 1291 ve Špýru a je pohřben ve špýrské katedrále.

Mincovnictví té doby

V Čechách a na Moravě obíhaly v Rudolfově době brakteáty – tenké jednostranné stříbrné mince, které se snadno lámaly a jejichž platnost panovníci pravidelně rušili. Praxe zvaná renovatio monetae znamenala, že se staré mince v pravidelných lhůtách povinně vyměňovaly za nové a panovník na výměně vydělával; byla to skrytá daň, obyvatelstvo ji odmítalo a mnohdy se vynucovala násilím. V rakouských zemích obíhaly dvoustranné vídeňské feniky.

Povinné výměny skončily až mincovní reformou Václava II. roku 1300, která zavedla pražský groš.

Jako římský král razil Rudolf feniky v říšských mincovnách, mezi nimi v Cáchách, Boppardu a Dortmundu. Vídeňské feniky z doby jeho vlády se nacházejí v rakouských i uherských nálezech. Na Moravu se jeho ražby dostaly v letech, kdy ji držel.