Bitva na Moravském poli
Bitva na Moravském poli byla rozhodující bitvou 26. srpna 1278 u Dürnkrutu v Dolních Rakousích, v níž spojená vojska Rudolfa I. Habsburského a Ladislava IV. Kumána porazila vojsko českého krále Přemysla Otakara II. Král v boji padl a Habsburkům se otevřela cesta k trvalé vládě v Rakousku.
| Datum | 26. srpna 1278 |
|---|---|
| Místo | Moravské pole (Marchfeld) mezi Dürnkrutem a Jedenspeigenem, Dolní Rakousy |
| Vítězové | římský král Rudolf I. Habsburský a uherský král Ladislav IV. Kumán |
| Poražený | český král Přemysl Otakar II., v bitvě padl |
| Předcházelo | vídeňský mír 26. listopadu 1276 – Přemysl se vzdal všech zemí kromě Čech a Moravy |
| Důsledek | Rakousko a Štýrsko připadly Habsburkům, roku 1282 je Rudolf udělil v léno svým synům |
| Mince Přemysla Otakara II. | velké a střední brakteáty z českých mincoven, od roku 1251 feniky se čtyřrázem z Moravy a Vídně |
Historie
Bitva na Moravském poli vyrostla z mocenského zápasu o dědictví po vymření babenberské dynastie a o vliv v Podunají. Přemysl Otakar II. ovládl Rakousko a Štýrsko, roku 1260 porazil Uhry u Kressenbrunnu, roku 1266 připojil Chebsko a korutanský vévoda Oldřich mu roku 1268 odkázal své země. Stal se tak jedním z nejmocnějších vládců regionu. Situace se změnila volbou Rudolfa I. Habsburského římským králem roku 1273, kterou Přemysl neuznal.
Rudolf začal Přemyslovy alpské země požadovat jako říšská léna a v Čechách našel spojence v rodu Vítkovců. Vídeňským mírem z 26. listopadu 1276 se Přemysl musel vzdát všech zemí kromě Čech a Moravy. Spor tím neskončil: Rudolf stupňoval své požadavky a Přemysl se rozhodl pro válku. Na Rudolfovu stranu se postavil uherský král Ladislav IV. Kumán.
K rozhodujícímu střetu došlo odpoledne 26. srpna 1278 na pravém břehu řeky Moravy mezi Dürnkrutem a Jedenspeigenem. Boj trval asi tři hodiny; rozhodl jej útok jízdy, kterou Rudolf držel v záloze a která udeřila českému vojsku do boku. České vojsko se dalo na útěk, část bojovníků utonula v Moravě a Přemysl Otakar II. padl. Přesný způsob jeho smrti není znám.
V českých zemích nastalo období nejistoty. Za nezletilého Václava II. vládl jako poručník braniborský markrabě Ota a léta 1278–1283 nazvali kronikáři „zlá léta“. Habsburkové naopak v Rakousku zakotvili: na říšském sněmu v Augsburgu roku 1282 udělil Rudolf Rakousko a Štýrsko v léno svým synům Albrechtovi a Rudolfovi a jejich potomci vládli v Rakousku až do roku 1918. Bitva proto bývá pokládána za počátek vzestupu habsburského rodu ve střední Evropě.
Mince doby Přemysla Otakara II.
Za vlády Přemysla Otakara II. se v řadě českých mincoven razily velké a střední brakteáty – jednostranné stříbrné mince z velmi tenkého plechu. Většinou nemají opis; jen výjimečně se na nich objevuje královo jméno, například OTAKARVS REX. Pro Přemysla jako rakouského vévodu se od roku 1251 razily na Moravě a ve Vídni feniky se čtyřrázem.
