Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byl okupační útvar vytvořený nacistickým Německem na území českých zemí v letech 1939-1945, jehož mincovnictví představovalo součást řízeného válečného hospodářství. Protektorátní mince s českým lvem a německými nápisy symbolizovaly formální autonomii při faktické německé nadvládě nad českým územím.

Historie

Protektorát Čechy a Morava vznikl 16. března 1939 výnosem Adolfa Hitlera po obsazení zbytku Československa německou armádou. Den předtím, 15. března, vstoupila německá vojska do Prahy a prezident Emil Hácha byl přinucen podepsat dokument o předání českého národa pod ochranu Německé říše. Formálně si protektorát zachoval vlastní správu v čele se státním prezidentem Háchou a protektorátní vládou, faktickou moc však vykonával říšský protektor sídlící na Pražském hradě.

Měnový systém protektorátu navázal na československou korunu, která byla od července 1939 stanovena v pevném kurzu 10 korun za 1 říšskou marku. První protektorátní mince byly vyraženy již v roce 1940 podle návrhů Otakara Španiela. Jednalo se o haléřové nominály ze zinku, které nahradily dřívější československé drobné mince. Na aversu nesly český lev se slovenským znakem na hrudi, na reversu hodnotu s nápisem "Protektorat Böhmen und Mähren" v němčině.

V roce 1941 byla zahájena ražba niklových korun a dvoukorun s podobným designem. Všechny protektorátní mince nesly letopočet a byly raženy v kremnické mincovně, která spadala pod správu protektorátu. Celkem bylo vyraženo sedm nominálů - 10, 20 a 50 haléřů ze zinku, 1 koruna z niklu nebo zinku, 5 a 10 korun ze slitiny niklu a mědi. Pětikoruna a desetikoruna byly raženy pouze v letech 1941-1943 v omezeném množství.

Mincovnictví protektorátu bylo přísně kontrolováno německými úřady a sloužilo válečným potřebám. Cenné kovy byly zabaveny pro válečný průmysl, proto se mince razily z náhradních materiálů. Množství ražených mincí bylo regulováno podle potřeb oběživa. V pozdějších letech války se kvalita ražby zhoršovala kvůli nedostatku materiálu a kvalifikovaných pracovníků. Některé plánované emise, například stříbrné pamětní mince, nebyly nikdy realizovány.

Protektorátní mince zůstaly v oběhu i po osvobození v květnu 1945 a byly postupně stahovány až do měnové reformy v roce 1953. Některé ročníky, zejména desetikoruna z roku 1943, se staly vzácnými sběratelskými kusy. Po válce byly protektorátní symboly odstraněny a nahrazeny obnovenými československými. Mincovny v Kremnici a Praze obnovily výrobu československých platidel.

Dnes představují protektorátní mince významnou součást numismatických sbírek dokumentujících období okupace. Jejich hodnota se odvíjí od ročníku, zachovalosti a vzácnosti konkrétní ražby. Nejcennější jsou zkušební ražby a varianty, které se nedostaly do běžného oběhu. Protektorátní mincovnictví je důležitým svědectvím o ekonomických podmínkách a politické situaci českých zemí během druhé světové války.

Organizace a správa mincovnictví

Mincovnictví protektorátu bylo řízeno Národní bankou pro Čechy a Moravu, která vznikla z bývalé Národní banky československé. Banka podléhala dozoru říšského protektora a německého ministerstva financí. Ražba mincí probíhala v kremnické mincovně, která byla jediným místem výroby protektorátních mincí. Pražská mincovna byla během protektorátu uzavřena.

Návrhy mincí vytvářel přední český medailér Otakar Španiel, který musel respektovat německé požadavky na symboliku a nápisy. Design kombinoval tradiční české prvky, především českého lva, s německými nápisy a říšskou symbolikou. Všechny návrhy musely být schváleny německými úřady před zahájením ražby.

Materiály pro ražbu byly přísně kontrolovány a přidělovány podle válečných priorit. Zinek, nikl a měď používané pro mince pocházely z říšských zdrojů nebo konfiskací. Stříbro a zlato bylo zabaveno pro válečné účely. Technologie ražby zůstala na relativně vysoké úrovni díky zkušeným českým mincovním mistrům, kteří pokračovali v práci pod německým dozorem.

Zajímavosti

• Desetikoruna z roku 1943 patří mezi nejvzácnější protektorátní mince, bylo jich vyraženo pouze několik tisíc kusů
• Na některých mincích se objevuje skrytá vlastenecká symbolika, kterou do návrhů propašoval Otakar Španiel
• Protektorátní mince byly padělány československým odbojem v Londýně pro zpravodajské účely
• V roce 1945 byly připraveny návrhy mincí s portrétem Emila Háchy, které však nebyly realizovány
• Některé protektorátní mince obsahují méně niklu než deklarováno, kov byl odváděn pro zbrojní průmysl
• Po válce byly miliony protektorátních mincí roztaveny a kov použit pro ražbu nových československých mincí