Punc

Punc je drobná značka vyražená do předmětu z drahého kovu, která potvrzuje, že tyto předměty prošly zákonnou puncovní kontrolou a splňují stanovené standardy ryzosti. Tato úřední značka představuje záruku kvality pro kupující a je povinná pro všechny výrobky z drahých kovů určené k prodeji, včetně šperků, investičních produktů a numismatických předmětů.

Historie

Historie puncování sahá do středověku, kdy první cechovní značky začali používat zlatníci ve 13. století. Nejstarší doložené puncovní předpisy pocházejí z Francie z roku 1275, kdy král Filip III. nařídil označování zlatých a stříbrných výrobků. Systém se rychle rozšířil po celé Evropě jako ochrana proti podvodům s drahými kovy a zajištění důvěry v obchodu.

V českých zemích zavedl povinné puncování Karel IV. v roce 1378, kdy vydal řád pro pražské zlatníky. Každý mistr musel mít vlastní značku a výrobky musely být označeny cechovní značkou potvrzující správnou ryzost. Kontrolu prováděli cechovní starší, kteří ručili za kvalitu svým majetkem. Padělání puncu bylo trestáno useknutím ruky nebo v těžších případech smrtí upálením.

Za vlády Marie Terezie došlo v roce 1764 k zásadní reformě puncovnictví. Byl zaveden jednotný systém státních puncovních značek pro celou habsburskou monarchii. Vznikly puncovní úřady v Praze, Brně a dalších městech, které nahradily cechovní kontrolu státním dozorem. Každý úřad měl své specifické značky a přísně evidoval všechny puncované předměty.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl přijat nový puncovní zákon, který zavedl systém používaný dodnes. Byly stanoveny přesné stupně ryzosti pro jednotlivé drahé kovy a zavedeny charakteristické české puncovní značky - kozlík pro zlaté předměty, zajíc pro stříbrné. Medaile z drahých kovů vydávané státem nebo s jeho souhlasem získaly zvláštní postavení a specifické označení podle obsahu drahého kovu.

Významnou změnu přinesl rok 1929, kdy Československo přistoupilo k Vídeňské puncovní konvenci. Ta umožnila vzájemné uznávání puncovních značek mezi členskými státy a zavedla společný kontrolní punc - takzvanou konvenční značku. Po druhé světové válce byl systém postupně modernizován, v roce 1992 vznikl samostatný Puncovní úřad jako státní instituce zodpovědná za kontrolu drahých kovů.

V současnosti je puncovnictví v České republice upraveno zákonem o puncovnictví z roku 2000. Puncovní úřad sídlící v Praze s pobočkami v několika městech provádí zkoušení a označování výrobků z drahých kovů. Kromě tradičních mechanických punců se používají i laserové technologie pro značení jemných nebo složitých předmětů. Česká republika je členem Mezinárodní asociace puncovních úřadů a její puncovní značky jsou uznávány ve více než 20 zemích světa.

Druhy punců a jejich význam

Český puncovní systém používá několik typů značek. Hlavní punc označuje ryzost kovu - pro zlato se používá hlava orla s číslem ryzosti, pro stříbro hlava psa, pro platinu hlava kohouta. Číslo udává obsah drahého kovu v tisícinách. Nejběžnější jsou ryzosti 585/1000 pro zlato (14 karátů) a 925/1000 pro stříbro (ryzí stříbro).

Odpovědnostní značka je osobní značka výrobce nebo dovozce registrovaná na puncovním úřadě. Obsahuje iniciály a specifický grafický prvek. Každý subjekt pracující s drahými kovy musí mít vlastní registrovanou značku, která umožňuje dohledatelnost původu výrobku. Výrobci ručí za správnost údajů o ryzosti svou odpovědnostní značkou.

Pro numismatické předměty platí specifická pravidla. Puncovány byly také medaile z drahých kovů od doby vzniku Československé republiky, kde punc potvrzoval ryzost kovu. Historické ražební nástroje, zejména razidla pro nejstarší české mince včetně denárů, byla rovněž označována puncem jako důkaz jejich oficiálního původu. Dukáty vydávané státem nemusí být puncovány, protože stát ručí za jejich ryzost svým znakem.

Zajímavosti

• Nejstarší dochovaný český cechovní punc pochází z roku 1425 a patřil pražskému zlatníkovi Mikuláši Krausovi
• Falšování puncu bylo ve středověku trestáno vařením ve vroucím oleji, což mělo odradit potenciální padělatele
• Československý kozlík jako puncovní značka pro zlato byl navržen akademickým sochařem Otakarem Španielem
• Některé luxusní hodinky mají až 15 různých punců na jednotlivých součástkách z drahých kovů
• Mikropunc vyražený laserem může mít velikost pouhých 0,1 milimetru a je čitelný pouze pod mikroskopem
• V českých puncovních úřadech se ročně označí přes 5 milionů předmětů z drahých kovů