Punc

Punc (též značka ryzosti nebo puncovní značka) je oficiální značka vyražená na předměty z drahých kovů, která garantuje jejich pravost a obsah drahého kovu. Tento malý, ale zásadní identifikační znak slouží jako státem garantovaná ochrana spotřebitele i obchodníků, zajišťující, že zlaté, stříbrné, platinové a palladiové výrobky obsahují deklarované množství drahého kovu. Systém puncovních značek představuje jeden z nejstarších standardizovaných kontrolních mechanismů v oblasti obchodu a řemesla.

Historie

Puncovní značky se v rudimentární podobě objevily již ve starověku, kdy byly využívány především k identifikaci výrobce. První systematický puncovní systém byl zaveden v Byzantské říši v 6. století n. l. Zásadní rozvoj nastal ve středověku, kdy evropská města začala vytvářet cechovní kontrolní mechanismy. Průkopníkem moderního puncovnictví se stala Francie, kde král Filip IV. v roce 1313 zavedl povinné značení zlatnických výrobků. V českých zemích se první regulace objevily za vlády Karla IV., ale systematický puncovní systém vznikl až v roce 1806 rakouským císařským patentem. Významným milníkem bylo založení Puncovního úřadu ve Vídni v roce 1866, jehož vliv přetrval v českých zemích i po rozpadu monarchie. První samostatný československý puncovní zákon byl přijat v roce 1927 a zavedl systém puncovních značek používaný s obměnami dodnes. V roce 1993 byl v ČR přijat nový puncovní zákon (č. 539/1992 Sb.), který harmonizoval české puncovnictví s evropskými standardy. V roce 2011 došlo k další aktualizaci puncovního systému v rámci EU pro usnadnění mezinárodního obchodu, přičemž byla zavedena možnost využití společné kontrolní značky zemí Vídeňské konvence namísto národních punců.

Puncovní značky mají několik zásadních funkcí a charakteristik. Jejich primárním účelem je garantovat ryzost (obsah drahého kovu) ve výrobku, čímž chrání spotřebitele před podvody. Sekundárně slouží k identifikaci výrobce nebo dovozce, místa a času výroby a v některých případech i technologie zpracování. Z hlediska vizuální podoby mají puncovní značky podobu malých symbolů, písmen, číslic nebo jejich kombinací, vyražených na výrobek speciálními razidly (puncovními razníky). V České republice používáme systém obrazových punců – každé ryzosti odpovídá specifický symbol. Umístění puncovní značky je standardizováno – typicky se nachází na méně viditelných částech výrobku, ale musí být dohledatelné. Kromě hlavní puncovní značky mohou výrobky nést i další znaky jako výrobní nebo autorskou značku (iniciály nebo logo výrobce), značku dovozce, letopočet výroby nebo odpovědnostní značku. Z právního hlediska je v ČR puncovní kontrola povinná pro všechny výrobky z drahých kovů nabízené k prodeji s výjimkou přesně definovaných kategorií (např. velmi staré předměty, lékařské a vědecké nástroje, nebo výrobky velmi nízké hmotnosti). Dohled nad dodržováním puncovního zákona a provádění puncovní kontroly zajišťuje Puncovní úřad, státní instituce spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory do drahých kovů představují puncovní značky zásadní garanci pravosti a hodnoty fyzických investic. U investičních mincí a slitků tuto funkci částečně přebírají certifikáty pravosti a originální balení, ale puncovní značky zůstávají důležitým autentifikačním prvkem zejména u starších ražeb. Sběratelé numismatických a historických předmětů oceňují puncovní značky jako cenný datovací a lokalizační prvek, který pomáhá určit původ, stáří a autenticitu sbírkových kusů. Znalost historických puncovních systémů patří k základním dovednostem pokročilých sběratelů a investorů, neboť umožňuje odhalit falzifikáty a přesněji určit hodnotu předmětů. Zvlášť důležité je to u starožitných mincí a medailí, kde puncovní značky mohou výrazně ovlivnit sběratelskou hodnotu.

Příklady

U investičních slitků renomovaných značek jako PAMP Suisse, Heraeus nebo Argor-Heraeus najdeme kromě zákonných punců i vlastní loga a sériová čísla, které slouží jako dodatečná ochrana proti padělání. Historicky zajímavé jsou rakousko-uherské puncy používané v českých zemích do roku 1918, které měly podobu hlavy různých zvířat pro různé ryzosti.

Zajímavosti

• Česká republika je jednou z 21 signatářských zemí Vídeňské konvence o puncovnictví z roku 1972, která zavádí vzájemné uznávání puncovních značek mezi členskými státy a společnou kontrolní značku (CCM – Common Control Mark).
• Nejstarší dochovanou puncovní značkou na českém území je městský znak Prahy na stříbrných předmětech z konce 14. století, který sloužil jako garance kvality pražských zlatníků.
• Zajímavou anomálií z hlediska puncovnictví jsou historické zlaté mince, které zpravidla nenesou puncovní značku ve smyslu moderního puncovního systému – jejich ryzost byla garantována přímo vydávající autoritou (panovníkem nebo státem) a vyražena jako součást mincovního obrazu, nejčastěji ve formě zlomku nebo procenta.