Quadrans

Quadrans byla nejmenší běžně užívaná bronzová mince starověkého Říma v hodnotě čtvrtiny asu. Název pochází z latinského quadrans znamenajícího čtvrtinu, mince sloužila pro nejdrobnější platby v každodenním životě. Pro numismatiku je quadrans cenným dokladem monetizace římské ekonomiky až na úroveň nejchudších vrstev obyvatelstva a fungování drobného maloobchodu.

Historie

Quadrans vznikl jako součást systému aes grave v rané římské republice kolem roku 280 před naším letopočtem. Původně litý bronzový quadrans vážil čtvrtinu librálního asu, tedy přibližně 82 gramů. Na líci nesl hlavu boha Herkula a na rubu příď lodi se třemi tečkami označujícími hodnotu tří uncií. S postupnou redukcí váhy asu se úměrně snižovala i váha quadransu, který si však zachoval své denominační označení.

Přechod na ražené mince kolem roku 211 před naším letopočtem přinesl standardizaci quadransu jako drobné bronzové mince o váze 3 gramy. Republikánské quadransy často nesly anonymní typy bez označení magistrátů kvůli nízké hodnotě. Motivy zahrnovaly různé zvířecí symboly, ruce ve svornosti nebo zemědělské nástroje. Julius Caesar jako první umístil svůj portrét na quadrans, což bylo neobvyklé pro tak drobný nominál.

V císařském období se quadrans stal propagandistickým nástrojem dostupným nejširším vrstvám. Augustus razil quadransy s nápisy odkazujícími na své tituly a úspěchy. Claudius vydával quadransy s obrazem modulační tyče symbolizující jeho péči o zásobování Říma obilím. Za Nerona nesly quadransy obraz sovy, symbolu moudrosti. Některé quadransy byly raženy pouze pro specifické účely, například pro rozdávání při hrách nebo jako vstupenky.

Ve 2. století ražba quadransu postupně ustávala s rostoucí inflací a změnami ekonomické struktury. Poslední masové emise pocházejí z doby Trajána a Hadriána. Antoninus Pius razil poslední známé quadransy kolem roku 160. Zánik quadransu souvisel s poklesem kupní síly bronzových mincí a přechodem k naturální směně v některých oblastech ekonomiky.

Vlastnosti a použití quadransu

Quadrans byl nejmenší mincí prakticky použitelnou v běžném obchodě. S průměrem 15 až 17 milimetrů a váhou 2 až 3 gramy představoval minimální jednotku hodnoty. Charakteristické byly jednoduché motivy snadno razitelné na malé ploše. Označení hodnoty třemi tečkami nebo písmeny usnadňovalo identifikaci. Kvalita ražby byla často nízká, mnoho quadransů jsou špatně vystředěné nebo neúplně vyražené.

V ekonomickém životě sloužil quadrans pro nejzákladnější potřeby. Za quadrans bylo možné koupit kousek chleba, hrst oliv nebo doušek levného vína. Plinius Starší uvádí, že vrabec stál dva quadransy. Evangelia zmiňují quadrans jako nejmenší minci, vdovin haléř. Archeologické nálezy quadransů v insulách dokládají jejich používání chudými vrstvami. Masová produkce quadransů svědčí o rozvinuté peněžní ekonomice zasahující všechny sociální vrstvy.

Zajímavosti

• Quadrans byl jedinou mincí, kterou si mohli dovolit římští žebráci
• Nero razil quadransy se svou podobiznou jako Apollo hrající na lyru
• Některé quadransy sloužily jako žetony do veřejných záchodků
• V evangeliu podle Marka je quadrans zmíněn jako nejmenší možný dar
• Falzátoři zřídka padělali quadransy, protože se to nevyplatilo
• Claudiovy quadransy s modulační tyčí připomínaly jeho stavbu přístavů