Rožmberská rybniční soustava

Rožmberská rybniční soustava je vodohospodářská krajina Třeboňska vytvořená hlavně v 16. století pro chov ryb a regulaci vody. Na starší díla navázali Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan; soustava zahrnuje rybníky, hráze a kanály včetně Zlaté stoky, Nové řeky a rybníka Rožmberk.

Historie

Jižní Čechy nabízely mělké pánve, vodní toky a půdy vhodné pro rybníkářství. Menší rybníky vznikaly od středověku u klášterů, měst a šlechtických statků. Rožmberkové postupně soustředili rozsáhlé třeboňské panství a z chovu kapra vytvořili významnou část velkostatkového hospodářství.

Štěpánek Netolický na počátku 16. století navrhl Zlatou stoku, dlouhý kanál přivádějící a rozdělující vodu z Lužnice mezi rybníky. Nejde o zlatonosný tok; název vyjadřuje hospodářský význam. Kanál umožnil napouštění, vypouštění a stabilnější hospodaření v celé síti.

Za Viléma z Rožmberka rozšířil soustavu regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Budoval velké rybníky Svět a Rožmberk, upravoval hráze a prosazoval technicky i sociálně náročné práce. Rybník Rožmberk vznikal v letech 1584–1590 a stal se největším českým rybníkem.

Nová řeka odvádí část vody z Lužnice do Nežárky a chrání Rožmberk před povodňovými průtoky. Je umělým kanálem, nikoli přirozenou řekou. Fungování závisí na jezech, stokách, hrázích a obsluze; jednotlivé stavby proto nelze hodnotit odděleně od celé krajiny.

Rybníky sloužily k vícestupňovému chovu ryb. Plůdek se přesouval mezi nádržemi podle velikosti, velké rybníky poskytovaly závěrečný výkrm. Výlovy byly hospodářskou operací spojenou s dopravou živých ryb na domácí i zahraniční trhy.

Po Rožmbercích panství měnilo majitele, soustava však zůstala využívána a upravována. Povodně, protržení hrází a moderní meliorace měnily její části. Dnešní Třeboňsko spojuje produkční rybářství, ochranu přírody, rekreaci a péči o technické památky.

Rybníky, kanály a provoz vodního díla

Soustava není jediný rybník ani jednorázový projekt jednoho stavitele. Katalog mapy nebo medaile má rozlišit starší středověké nádrže, Netolického Zlatou stoku, Krčínovy rybníky a pozdější opravy. Autorství se vztahuje ke konkrétnímu dílu a etapě.

Hráz se posuzuje podle tělesa, výpusti, bezpečnostního přelivu a vazby na přítok. Historický rozměr se může lišit od dnešního po opravách. Údaj o ploše rybníka závisí na hladině a metodě měření, proto se bez zdroje nemá uvádět jako neměnné přesné číslo.

Medaile s Jakubem Krčínem nebo rybníkem Rožmberk je pozdější připomínkou. Přímý dobový doklad představují účty, urbáře, mapy a stavební záznamy. Turistický obraz romantické krajiny nemá zakrýt její původní intenzivní hospodářskou funkci.