Rýnský zlatý
Rýnský zlatý byla původně zlatá mince ražená poprvé roku 1386 čtyřmi rýnskými kurfiřty - třemi duchovními arcibiskupy mohučským, kolínským a trevírským a falckrabětem rýnským. Ačkoli měla hmotnost dukátu 3,50 gramu, obsahovala pouze 3,39 gramu zlata, což z ní činilo méně hodnotnou alternativu k uherskému dukátu, která však hrála významnou roli v středoevropském měnovém systému po několik století.
Historie
Vznik rýnského zlatého je spojen s monetární unií čtyř rýnských kurfiřtů uzavřenou roku 1386. Tito nejmocnější říšští knížata - arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský spolu s falckrabětem rýnským - se dohodli na společné ražbě zlaté mince, která měla konkurovat florénům a dukátům. Název mince odkazoval na řeku Rýn, z jejíhož písku bylo zlato původně rýžováno.
První rýnské zlaté nesly společný motiv - postavu svatého Jana Křtitele nebo patrona příslušné arcidiecéze na averzu a čtyřdílný erb s kurfiřtskými znaky na reverzu. Ražba probíhala v mincovnách všech čtyř signatářů podle jednotného mincovního řádu. Přestože měly hmotnost běžného dukátu, nižší obsah ryzího zlata (pouze 3,39 gramu) je od počátku znevýhodňoval v mezinárodním obchodě.
V 15. století se rýnský zlatý postupně transformoval z reálné mince na početní jednotku. Fyzická ražba poklesla, ale název přetrval jako účetní měna používaná v obchodních transakcích. Později se stal zdrojem k ražbě především mincovní pagament - přetavené staré nebo poškozené mince. Tento vývoj kopíroval osud uherského dukátu, který se rovněž stal spíše abstraktní hodnotou.
V českých zemích jsou rýnské zlaté doloženy od poloviny 15. století. Podle sněmovního usnesení z roku 1469 platil uherský dukát 24 grošů, zatímco rýnský zlatý pouze 18 grošů. Tato nerovnost odrážela rozdíl v obsahu drahého kovu. Usnesení z roku 1485 stanovilo hodnotu rýnského zlatého na 21½ českého groše, zatímco uherský dukát měl hodnotu 29 grošů.
Mincovní řád Ferdinanda I. z 15. února 1524 přesně definoval parametry rýnského zlatého - hmotnost 3,289 gramu při ryzosti 771/1000. Pro srovnání rakouský dukát měl podle téhož nařízení hmotnost 3,512 gramu a ryzost 979/1000. Tento rozdíl vysvětluje, proč kurz rýnského zlatého vždy zaostával za dukátem, ačkoli v průběhu doby výrazně kolísal podle ekonomických podmínek.
Od 16. století došlo k zajímavému posunu - název "rýnský zlatý" začal být používán také pro některé stříbrné zlatníkové nominály. Tyto mince neobsahovaly zlato, ale jejich hodnota odpovídala zlatému rýnskému. Tento paradox dokládá, jak se rýnský zlatý stal pouhou účetní jednotkou odtrženou od své metalické podstaty. V českých zemích zůstal v oběhu až do 19. století.
Technické parametry a ekonomický význam
Rýnský zlatý měl nominální hmotnost 3,50 gramu, ale skutečný obsah zlata činil pouze 3,39 gramu při proměnlivé ryzosti 750-850/1000. Tato diskrepance mezi váhou a obsahem drahého kovu byla důvodem jeho nižší hodnoty. Průměr mince se pohyboval kolem 22-24 milimetrů, což odpovídalo standardním zlatým mincím té doby.
Ekonomicky představoval rýnský zlatý kompromisní měnu mezi plnohodnotnými dukáty a méně kvalitními lokálními ražbami. Jeho rozšíření v Porýní a přilehlých oblastech usnadňovalo obchod, protože poskytoval jednotný standard akceptovaný napříč různými územími. Pro obchodníky byl výhodný při menších transakcích, kde použití drahých dukátů nebylo praktické.
Vztah k českému groši dokumentuje integraci rýnského zlatého do středoevropského měnového systému. Kolísavý kurz odrážel ekonomické faktory - válečné události, těžbu drahých kovů, inflační tlaky. Fakt, že byl v českých zemích akceptován po několik století, svědčí o jeho praktické využitelnosti v nadregionálním obchodě.
Zajímavosti
- První rýnský zlatý z roku 1386 nesl vyobrazení čtyř kurfiřtských klobouků symbolizujících monetární unii
- V 16. století existovaly "falešné" rýnské zlaté ze stříbra, které měly stejnou kupní sílu jako originály
- Nejlehčí známý rýnský zlatý vážil pouze 2,8 gramu - byl ražen během třicetileté války z nedostatku zlata
- Název "zlatý" zůstal zachován i pro stříbrné mince, což vedlo k paradoxu "stříbrných zlatých"
- Poslední skutečný zlatý rýnský zlatý byl vyražen roku 1679 v Kolíně nad Rýnem
- V českých hospodách 17. století se účtovalo v rýnských zlatých, ačkoli hosté platili groši