Salvátorská medaile

Rub vídeňské salvátorské medaile se dvěma znaky města Vídně, vyobrazení z publikace roku 1866

Salvátorská medaile je čestná ražba města Vídně, zpravidla zlatá nebo stříbrná, s vyobrazením Krista Spasitele (Salvátora) na líci. Vnitřní rada města ji schválila 26. října 1575 jako náhradu za dary městským úředníkům. Od konce 18. století ji Vídeň udělovala jako obecní vyznamenání za zásluhy.

Vydavatel město Vídeň
Zavedení usnesení Vnitřní rady z 26. října 1575
Líc Kristus Spasitel (Salvátor)
Rub znak města; od roku 1663 pohled na Vídeň od jihu se znakem, od roku 1700 jednohlavý orel, roku 1846 dvouhlavý orel
Kov zlato a stříbro, za první světové války železo
Stupně v 19. století jednoduchá, velká a dvojnásobně velká
Po roce 1919 ojediněle v letech 1934–1938

Historie

Vídeňští radní, purkmistr, městský rychtář, městský písař a další hodnostáři dostávali při určitých příležitostech, mimo jiné k Novému roku, dary v penězích, stříbrných pohárech, koření nebo jižním ovoci. Vnitřní rada se 26. října 1575 rozhodla tyto dary nahradit ražbou „radního peníze“ (Ratspfennig); šlo o úsporné opatření. Nejstarší razidlo dodal rytec pečetidel Niklas Engl, roku 1581 dostal zaplaceno zlatník Cornelius Glocknitz za dvojici razidel s Kristem na líci a městským znakem na rubu.

Rub se postupně měnil: od roku 1663 nesl pohled na město od jihu se znakem nad ním, roku 1700 znak nahradil jednohlavý orel. V první polovině 18. století se objevují názvy Salvatorpfennig a Salvatordukaten – šlo o zlatý peníz s městským znakem a stanovenou hmotností. Na razidlech salvátorských medailí pracoval i vídeňský medailér Matthäus Donner. Marie Terezie 13. prosince 1749 nařídila, aby se medaile nerozdávaly každý rok, ale jen jednou za deset let; novou úpravu přinesl roku 1783 Josef II.

Jako obecní vyznamenání se salvátorská medaile udělovala od konce 18. století, poprvé doloženě roku 1798. Roku 1846 se na rubu objevuje dvouhlavý orel a poté se rozlišovaly tři stupně – jednoduchá, velká a dvojnásobně velká. Jednací řády z let 1850, 1890, 1893 a 1900 přiznaly právo medaili udělovat obecní radě, aniž ho blíže upravily. Dvojnásobně velkou medaili dostal roku 1903 k jubileu Spolek pro dějiny města Vídně. Za první světové války rozhodla obecní rada 11. července 1916 udělovat železnou salvátorskou medaili za zásluhy o válečnou péči; naposledy ji 13. dubna 1919 dostali členové švýcarského pomocného výboru. V letech 1934–1938 se medaile udělila už jen ojediněle.

Podoba a dochované kusy

Zlaté kusy se razily ve váze dukátu nebo jeho násobků; v aukcích se objevily například desetidukátová medaile bez letopočtu z doby Ferdinanda III. od medailéra Mathiase Pichlera nebo ražby v hodnotě 6, 12 a 24 dukátů z doby po roce 1843. Kunsthistorisches Museum ve Vídni uchovává Donnerovy salvátorské medaile z roku 1740 ve zlatě o hmotnosti 20,94 g i ve stříbře. Nesou poprsí Krista se svatozáří z paprsků a opis SALVATOR – MUNDI.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet