Sametová revoluce

Sametová revoluce v listopadu a prosinci 1989 byla nenásilné svržení komunistického režimu v Československu, které přineslo zásadní změny v československém a později českém mincovnictví včetně návratu demokratických symbolů a tržní ekonomiky. V numismatice představuje Sametová revoluce významný historický předěl dokumentovaný pamětními mincemi, přechodovými ražbami s odstraněnými komunistickými symboly a vznikem moderního českého numismatického trhu, který se stal jedním z nejaktivnějších ve střední Evropě.

Historie

Události 17. listopadu 1989, kdy byla brutálně potlačena studentská demonstrace na Národní třídě, spustily lavinu protestů vedoucích k pádu komunistického režimu. Z numismatického hlediska bylo okamžitě jasné, že státní znak s lvíčkem ovládaným pěticípou hvězdou musí zmizet. Už 20. listopadu někteří demonstranti nosili odznaky se lvem bez hvězdy jako symbol očištění od komunismu. Federální shromáždění schválilo zákon o změně státního znaku 23. března 1990 - lev získal zpět historickou korunu a hvězda zmizela.

První porevoluční mince byla pamětní stříbrná stovka k výročí 1. máje vydaná paradoxně ještě v dubnu 1990, ale už s novým lvem bez hvězdy. Razila se v rekordním nákladu 100 000 kusů a okamžitě se vyprodala - lid chtěl vlastnit první svobodnou minci. Sametová revoluce přinesla explozi pamětního mincovnictví - během roku 1990 bylo vydáno více typů pamětních mincí než za celé předchozí desetiletí. Témata dlouho tabuizovaná jako T. G. Masaryk, legie nebo Jan Palach se stala náměty prestižních zlatých a stříbrných emisí.

Ekonomická transformace po Sametové revoluci dramaticky změnila československé mincovnictví. Kuponová privatizace, restituce a vytvoření kapitálového trhu vyžadovaly nové formy peněz. Inflace znehodnotila drobné haléře, které byly v roce 1993 staženy. Rozdělení Československa 1. ledna 1993 znamenalo konec společné měny - Česká republika zavedla českou korunu s novými mincemi, Slovensko slovenskou korunu. České mince dostaly unikátní design od předních výtvarníků jako Ladislav Kozák nebo Jiří Harcuba.

Numismatický trh po Sametové revoluci zažil nevídaný boom. Státní monopol Artia byl zrušen a vznikly desítky soukromých numismatických firem. Aukční domy jako Macho & Chlapovič nebo Aurea začaly organizovat pravidelné aukce s obraty v milionech. Sbírky zabavené komunisty byly restituovány původním majitelům, což přineslo na trh vzácnosti neviděné desetiletí. Česká numismatická společnost obnovila svobodnou činnost a začala vydávat kvalitní odborné publikace. Pražská mincovna privatizovaná v roce 1993 se stala jednou z nejinovativnějších v Evropě s technikami jako barevné mince nebo hologramy.

Symbolické změny a pamětní ražby

Odstranění komunistické symboliky bylo prioritou - pěticípá hvězda, srp a kladivo, hesla o vedoucí úloze strany zmizely z mincí i bankovek. Návrat Českého lva s korunou symbolizoval obnovení tisícileté státnosti. Pamětní mince vydané bezprostředně po revoluci dokumentují společenské změny - 10 Kčs k OSN (1990), 100 Kčs k Janu Amosovi Komenskému (1991), zlatá mince k svaté Anežce České (1994).

Technicky přinesla Sametová revoluce modernizaci - laser gravírování, proof technologie, bimetalové mince. Náklady se přizpůsobily tržní poptávce místo plánu. Kvalita ražeb se zvýšila konkurencí mezi mincovnami. Export numismatických produktů se stal významným zdrojem deviz - české mince pro ostrovní státy nebo licenční ražby pro Disney.

Zajímavosti

• Havlovy dvoukoruny z roku 1991 s portrétem prezidenta byly připraveny, ale nikdy raženy kvůli jeho skromnosti
• Některé haléře z roku 1989 mají hvězdu dodatečně odbroušenou nadšenci ještě před oficiální změnou
• První porevoluční zlatá mince věnovaná svaté Anežce měla vyjít už v roce 1989 k její kanonizaci
• Falešné revoluční pamětní medaile "Havel na Hrad" se razily v Polsku už v prosinci 1989
• Poslední československá mince - 10 Kčs z roku 1993 - existuje pouze ve 2 zkušebních kusech
• Unikátní kolekce 10 000 stříbrných stovek věnoval Václav Havel Clintonovi při státní návštěvě USA