Sedmihradsko

Sedmihradsko je historická země v karpatské kotlině, která po staletí tvořila autonomní součást Uherského království a později samostatné knížectví. Sedmihradské mincovny produkovaly bohatou škálu ražeb od středověkých denárů po reprezentativní tolary, které patří k vyhledávaným sběratelským artiklům.

Historie

Sedmihradsko (latinsky Transylvania, maďarsky Erdély, rumunsky Transilvania) získalo své české jméno podle sedmi opevněných měst založených německými kolonisty ve 12. a 13. století. Oblast byla osídlena směsicí Maďarů, Rumunů a sedmihradských Sasů, přičemž každá komunita si zachovala vlastní práva a samosprávu.

Po bitvě u Moháče roku 1526 a rozpadu středověkého Uherska se Sedmihradsko stalo samostatným knížectvím pod osmanskou svrchovaností. Sedmihradská knížata lavírovala mezi Osmanskou říší a Habsburky, přičemž si udržovala značnou nezávislost. Země proslula náboženskou tolerancí – roku 1568 zde byla vyhlášena svoboda vyznání pro katolíky, luterány, kalvinisty i unitáře.

Zlatým věkem Sedmihradska byla vláda knížat z rodu Báthoryů a později Bethlena Gábora (1613–1629) a Jiřího I. Rákócziho (1630–1648). Tito panovníci podporovali kulturu, zakládali školy a vedli úspěšnou zahraniční politiku. Bethlen Gábor dokonce kandidoval na český trůn během stavovského povstání.

Roku 1691 bylo Sedmihradsko připojeno k habsburské monarchii a stalo se korunní zemí s vlastní ústavou a sněmem. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 bylo včleněno přímo do Uher. Po první světové válce připadlo na základě Trianonské smlouvy Rumunsku, jehož součástí zůstává dodnes.

Sedmihradské mincovnictví

Sedmihradské mincovnictví má bohatou tradici sahající do středověku. Po vzniku samostatného knížectví roku 1541 získali sedmihradští panovníci plné mincovní právo a zahájili ražbu vlastních mincí. Nejvýznamnější mincovnou byl Karlsburg (maďarsky Gyulafehérvár, dnes Alba Iulia), který sloužil jako hlavní mincovní centrum knížectví.

Sedmihradské mince se vyznačují osobitou ikonografií kombinující uherskou heraldickou tradici s knížecími znaky jednotlivých rodů. Razily se zde dukáty, tolary, groše i drobné nominály. Zvláště reprezentativní jsou tolary Bethlena Gábora a Rákócziů, které vynikají uměleckým zpracováním a dokumentují mocenské ambice sedmihradských knížat.

Pro sběratele představuje sedmihradská numismatika atraktivní oblast na pomezí uherského, habsburského a osmanského kulturního okruhu. Mince dokumentují složité politické dějiny regionu a jsou ceněny pro svou historickou hodnotu i výtvarnou kvalitu. Zvláštní zájem vzbuzují ražby z období protihabsburských povstání, které nesou vlasteneckou symboliku.

Zajímavosti

• Sedmihradsko bylo první zemí na světě, která roku 1568 zákonem zaručila náboženskou svobodu.
• Sedmihradský saský dialekt němčiny se udržel v regionu až do 20. století a dodnes ho používá malá komunita.
• Legendy o Drákulovi jsou spojeny se sedmihradským vojvodou Vladem III., jehož otec Vlad II. Dracul byl členem Dračího řádu.