Slovanský sjezd
Slovanský sjezd bylo setkání zástupců slovanských národů monarchie, v Praze od 2. do 12. června 1848. Delegáti pod předsednictvím Františka Palackého jednali o rovnoprávnosti, federalizaci monarchie a vztahu k německému sjednocení. Jednání přerušilo pražské červnové povstání a vojenský zásah.
Historie
Revoluce roku 1848 otevřely otázku ústav, občanských práv a národního uspořádání Evropy. Frankfurtský parlament usiloval o německé sjednocení a zval země habsburské monarchie spojené s Německým spolkem. František Palacký účast odmítl známým dopisem a hájil zachování federalizovaného Rakouska.
Pražský sjezd měl vytvořit fórum pro slovanské národy monarchie a formulovat společný postup. Nešlo o jednotný panslavistický parlament všech Slovanů. Účastníci se dělili do sekce česko-slovenské, polsko-rusínské a jihoslovanské, jejichž cíle se v řadě otázek lišily.
Sjezd byl zahájen 2. června 1848 na Žofíně. Předsedou se stal Palacký a výrazně vystupovali Pavel Josef Šafařík, Karel Libelt, Michail Bakunin a další. Delegáti jednali o rovnoprávnosti jazyků, federaci, hranicích i vztahu Poláků a Rusínů v Haliči.
Manifest evropským národům spojoval národní svobodu s občanskou rovností a odmítal nadvládu jednoho národa nad druhým. Program austroslavismu viděl v reformované habsburské monarchii ochranu menších národů před Německem a Ruskem. Tento názor však nesdíleli všichni delegáti.
Napětí v Praze mezi radikály, studenty a vojskem vyústilo 12. června ve svatodušní bouře. Po střetu 12. června vyrostly barikády, v bojích zahynula manželka velitele Alfreda Windischgrätze a následovalo ostřelování města. Sjezd přerušil jednání a delegáti se rozešli bez přijetí úplného organizačního programu.
Sjezd přesto ovlivnil politický jazyk roku 1848 a pozdější národní hnutí. Nelze jej popsat jako založení jednotného slovanského státu ani jako pouhou českou akci. Jeho dokumenty zachycují možnosti i rozpory spolupráce uvnitř mnohonárodní monarchie.
Delegace, manifest a přerušení jednání
Seznam účastníků se liší podle toho, zda zahrnuje řádné delegáty, hosty nebo podpisy dokumentů. Jméno se má spojit se sekcí, mandátem a datem přítomnosti. Fotografie nebo pozdější skupinový obraz není úplným protokolem.
Manifest evropským národům a návrhy federace jsou různé dokumenty. Citace uvádí jazykovou verzi a redakci. Termín austroslavismus popisuje jeden proud, nikoli jednotný názor všech Poláků, Jihoslovanů či českých radikálů.
Pamětní medaile s Palackým nebo Žofínem je pozdější připomínkou. Přímý dobový doklad tvoří sjezdový tisk, vstupenka, dopis či noviny s proveniencí z června 1848.
Doklady je nutné datovat podle dne jednání.
