Španiel Otakar

Otakar Španiel byl nejvýznamnějším československým medailérem a tvůrcem moderní české mince, který v letech 1921 až 1955 navrhl převážnou většinu československých oběžných i pamětních ražeb. Tento vynikající sochař a řezbář, žák Josefa Václava Myslbeka, položil základy moderního československého mincovnictví a vychoval celou generaci následovníků. Jeho dílo zahrnuje 14 návrhů oběžných a 12 pamětních mincí, které dodnes představují vrchol numismatického umění první poloviny 20. století.

Historie

Otakar Španiel se narodil 13. června 1881 v Jaroměři do rodiny krejčího. Od mládí projevoval mimořádný výtvarný talent, který ho přivedl ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval v letech 1899 až 1901. Rozhodující pro jeho umělecký vývoj bylo přijetí do ateliéru Josefa Václava Myslbeka na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval v letech 1901 až 1904. Pod Myslbekovým vedením získal pevné základy sochařského řemesla a smysl pro monumentalitu formy.

Po absolutoriu podnikl Španiel studijní cesty po Evropě, během nichž studoval antické a renesanční sochařství v Itálii, moderní francouzské umění v Paříži a německou medailérskou školu. Tyto zkušenosti formovaly jeho jedinečný výtvarný styl, který spojoval klasickou tradici s moderními výrazovými prostředky. Po návratu do Prahy se etabloval jako samostatný umělec a postupně získával zakázky na pomníky, portréty a medaile.

Průlom v Španielově kariéře nastal po vzniku Československé republiky v roce 1918. Mladý stát potřeboval vytvořit vlastní měnu a hledal umělce schopné navrhnout důstojné mince nového státu. Španiel zvítězil v soutěži na návrh prvních československých mincí a od roku 1921 se stal prakticky dvorním medailérem republiky. Jeho první realizované návrhy - haléřové nominály z let 1921 až 1925 - stanovily vysoký standard československého mincovnictví.

V meziválečném období vytvořil Španiel kompletní systém československých oběžných mincí. Navrhoval postupně všechny nominály od haléře po padesátikorunu, přičemž pro každou minci hledal originální výtvarné řešení respektující její funkci i hodnotu. Jeho návrhy charakterizuje dokonalá rovnováha mezi výtvarnou kvalitou a technickými požadavky mincovní ražby. Vrcholem této etapy byly návrhy obchodních dukátů ražených v letech 1923 až 1939.

Významnou kapitolou Španielovy tvorby byla pedagogická činnost na Akademii výtvarných umění, kde působil jako profesor v letech 1937 až 1939 a znovu po válce v letech 1946 až 1948, kdy zastával i funkci rektora. Vychoval celou generaci československých medailérů druhé poloviny 20. století, mezi jeho žáky patřili Milan Beutler, Karel Lidický, Ladislav Fišer, Vladimír Alexander Kovanic, Milan Knobloch, Josef Václav Straka, Andrej Kulda, Marie Uchytilová-Kučová, Jiří Prádler a Václav Houša ze slovenských umělců například Alexander Peter, Rudolf Pribiš nebo Ján Kulich.

Období druhé světové války přerušilo Španielovu oficiální mincovní tvorbu, nicméně pokračoval v práci na medailích a sochařských zakázkách. Po válce se vrátil k navrhování mincí pro obnovené Československo. V letech 1945 až 1953 vytvořil nové návrhy pro poválečné emise včetně jubilejních ražeb. Jeho poslední realizovanou prací byla jednokoruna s lipovou ratolestí z let 1950 až 1953. Otakar Španiel zemřel 14. února 1955 v Praze.

Mincovní dílo a výtvarný přínos

Španielovo mincovní dílo představuje ucelený systém československého oběživa první poloviny 20. století. Jeho realizované návrhy zahrnují haléřové nominály - 2haléř (1923-1925), 5haléř (1923-1932, 1938), 10haléř (1922-1938), 20haléř (1921-1931, 1933, 1937-1938), 25haléř (1933), 50haléř a 1 korunu (1922-1925, 1929-1930, 1937-1938). Ve vyšších nominálech vytvořil návrhy pro 10haléř a 20haléř (1940-1944), 50haléř (1940-1944), jednokorunu (1941-1944), dvacetihaléř a padesátihaléř (1947-1950).

Zvláštní kapitolu tvoří Španielovy obchodní dukáty, které patří k vrcholům československé numismatiky. Jednodukát byl ražen v letech 1923-1939 a 1951, dvojdukát v letech 1923 a 1929-1939 opět i v roce 1951, pětidukát (1929-1938, 1951) a desetidukát (1929-1938, 1951). Tyto mince s motivem svatého Václava představují dokonalou syntézu tradice a moderního výtvarného pojetí.

Španielovy pamětní mince dokumentují významné události československých dějin. Patří mezi ně desetikoruna k 10. výročí vzniku republiky (1928), dvacetikoruna in memoriam T. G. Masaryka (1937), padesátikoruna ke 3. výročí Slovenského národního povstání (1947), stokoruna k 600. výročí založení Univerzity Karlovy (1948), stokoruna k 30. výročí vzniku Československa (1948), stokoruna k 700. výročí hornických práv města Jihlavy (1948), padesátikoruna a stokoruna k 70. výročí narození J. V. Stalina (1950) či stokoruna k 30. výročí založení KSČ (1951).

Vedle realizovaných návrhů vytvořil Španiel řadu nerealizovaných projektů, které zůstaly pouze ve stadiu zkušebních odražků. Mezi nimi vynikají návrhy pětisokola s portrétem T. G. Masaryka nebo padesátistotina s obrazem cukrové řepy. Tyto návrhy, přestože nebyly uvedeny do oběhu, dokládají Španielovu tvůrčí invenci a schopnost hledat nekonvenční řešení.

Zajímavosti

• Španielovy bronzové dveře katedrály svatého Víta na Pražském hradě s reliéfy z dějin stavby chrámu patří k vrcholům jeho sochařského díla
• Motiv české lípy ze Španielových návrhů se stal trvalou součástí československé a později české mincovní ikonografie
• Jeho návrh svatováclavského dukátu z roku 1923 byl tak dokonalý, že se používal beze změny až do roku 1951
• Španiel vytvořil přes 400 medailí včetně portrétů všech československých prezidentů a významných osobností
• V roce 1929 navrhl kompletní sérii medailí k svatováclavskému miléniu, která patří k vrcholům evropského medailérství
• Jeho žáci založili po jeho smrti Španielovu medailérskou školu, která dodnes ovlivňuje české medailérství