Svatováclavský dukát

Svatováclavský dukát představuje jednu z nejvýznamnějších a nejkrásnějších československých a českých mincí, která byla poprvé vydána v roce 1923 jako reprezentativní zlatá měna nově vzniklého Československa. Tato historicky cenná mince s ikonickým výjevem svatého Václava na koni na líci a českým lvem na rubu, navržená sochařem Otakarem Španielem, se stala důležitým symbolem české státnosti a měnové suverenity. Svatováclavské dukáty byly raženy v různých nominálních hodnotách (1, 2, 5 a 10 dukátů) a postupně se vyvíjely od měnových mincí přes sběratelské série až po současné repliky a novoražby, přičemž originální meziválečné ražby patří mezi nejvzácnější a nejhodnotnější české mince 20. století.

Historie

Vznik svatováclavského dukátu je úzce spjat s etablováním nově vzniklého Československa a jeho měnové politiky. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku republiky v roce 1918 vyvstala potřeba nejen vlastní měny pro běžný oběh (koruny), ale také reprezentativní zlaté mince, která by symbolizovala hospodářskou suverenitu státu a sloužila pro mezinárodní obchod. V roce 1923 byl přijat zákon č. 62/1923 Sb., který ustanovil československý dukát jako obchodní minci. K vytvoření designu byl pověřen vynikající sochař a medailér Otakar Španiel, profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. První dukáty byly vyraženy v roce 1923 v Kremnici, přičemž šlo o nominály 1, 2, 5 a 10 dukátů. Mince měly obsah zlata 986,9/1000 (tzv. dukátové zlato) a hmotnost odvozené od historického uherského dukátu - jednoduché o váze 3,49 g, další nominály proporcionálně těžší. Dukáty nebyly určeny pro běžný oběh, ale sloužily jako protokolární dary, investiční instrument a především jako obchodní mince pro mezinárodní transakce. Mezi lety 1923 a 1939 bylo raženo několik emisí v různých nákladech, přičemž některé ročníky (zejména 1938) jsou extrémně vzácné. Po druhé světové válce byla tradice dočasně přerušena, ale v roce 1951 došlo k ražbě dukátů pro tehdejšího prezidenta Gottwalda. K obnovení oficiální ražby došlo v roce 1978, kdy Státní banka československá začala vydávat svatováclavské dukáty jako obchodní mince v rámci československého zlatého pokladu. Po rozdělení Československa v roce 1993 převzala tradici Česká národní banka, která příležitostně vydává repliky a novoražby svatováclavských dukátů, naposledy například u příležitosti 100. výročí československé měny v roce 2019.

Svatováclavský dukát má několik charakteristických rysů a variant. Designově se vyznačuje ikonickým motivem svatého Václava na koni s lipovou ratolestí v ruce na aversu (líci), zatímco na reversu (rubu) je zobrazen český lev s opisem "REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ" (později "ČESKÁ REPUBLIKA") a nominální hodnota. Autorem designu je Otakar Španiel, jehož mistrovské zpracování je považováno za jeden z vrcholů českého medailérského umění. Materiálově jde o vysoce kvalitní zlato o ryzosti 986,9/1000 (23,68 karátů), které bylo historicky známé jako "dukátové zlato". Hmotnost jednoho dukátu je 3,49 g, obsahuje tedy 3,44 g ryzího zlata, přičemž násobné nominály mají proporcionálně vyšší hmotnost. Nominálově byly historicky raženy v hodnotách 1, 2, 5 a 10 dukátů, lišících se velikostí a hmotností. Kvalitativně existují mince v běžné ražbě i proof (speciální kvalita s leštěným pozadím a matovaným reliéfem). Chronologicky lze svatováclavské dukáty rozdělit na několik období: první republika (1923-1939) - původní měnové/investiční ražby, poválečné období (1951) - limitovaná série pro prezidenta Gottwalda, socialistické období (1978-1989) - obnovení tradice Státní bankou československou, soudobé ražby České národní banky (od 1993) - repliky a výroční emise. Ražební značky pomáhají identifikovat původ - kremnice značena "KM", Czechoslovak Mint "b", Česká mincovna "ČM".

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatické investory a sběratele představují svatováclavské dukáty mimořádnou příležitost z několika důvodů. Historická hodnota - jako symbol české státní suverenity a měnové tradice mají tyto mince významnou historickou a kulturní hodnotu přesahující cenu obsaženého zlata. Investiční potenciál - zejména originální prvorepublikové ražby vykazují dlouhodobý stabilní růst hodnoty, výrazně převyšující inflaci i růst ceny zlata samotného. Sběratelská vzácnost - některé ročníky, zejména 1938, byly raženy ve velmi omezeném množství a patří mezi nejvzácnější československé mince 20. století. Kvalita zpracování - Španielův design je všeobecně uznáván jako umělecký skvost, což zvyšuje estetickou hodnotu a atraktivitu pro sběratele. Široká škála nominálních hodnot a ročníků nabízí možnost specializace i při různých investičních možnostech. Likvidita - svatováclavské dukáty patří mezi nejlépe rozpoznatelné a nejžádanější česká zlatá numismatika na mezinárodním trhu, což zajišťuje dobrou prodejnost.

Příklady

Mezi sběratelsky a investičně nejvýznamnější svatováclavské dukáty patří: jednoduché dukáty z roku 1938 - extrémně vzácný ročník s nákladem pouhých cca 56 kusů, jehož hodnota na aukcích může přesahovat 2 miliony Kč; pětidukáty a desetidukáty z let 1929-1932, které byly raženy ve velmi nízkých nákladech a představují vrchol prvorepublikové zlaté numismatiky; dukáty z válečných let 1939-1951 v proof kvalitě určené pro prezidenta Gottwalda, které se na trhu objevují jen výjimečně; kompletní sady prvorepublikových dukátů zahrnující všechny čtyři nominály, jejichž hodnota může přesahovat 10 milionů Kč. Soudobé produkty zahrnují repliky svatováclavských dukátů vydávané ČNB, jako byla čtyřdukátová sada z roku 2019 k 100. výročí československé měny, nebo tematické zlaté medaile inspirované designem svatováclavských dukátů, které vydávají soukromé ražebny.

Zajímavosti

• Design svatováclavského dukátu byl tak ikonický a respektovaný, že když nacistický protektor Reinhard Heydrich požadoval po okupaci vytvoření nových mincí pro Protektorát Čechy a Morava, čeští numismatici a medailéři trvali na zachování svatováclavského motivu jako symbolu české státnosti, což Heydricha rozčílilo natolik, že celý projekt nakonec zastavil.
• Svatováclavský dukát z roku 1938 je někdy přezdíván "bílá vrána české numismatiky" - byl ražen ve velmi omezeném počtu těsně před Mnichovskou dohodou a většina kusů byla určena pro oficiální protokolární účely. Dodnes není známý přesný náklad, odhaduje se na 56-70 kusů, z nichž mnohé jsou dnes součástí muzeálních sbírek.
• V 70. a 80. letech vytvořila Státní banka československá v rámci programu "Tezaurace národního bohatství" speciální sady svatováclavských dukátů určené pro investory z arabských zemí, kde byl o tyto mince mimořádný zájem díky jejich vysoké ryzosti a umělecké hodnotě. Tyto sady byly baleny v luxusních etuích s certifikáty v arabštině a dodnes se občas objevují na aukcích jako kompletní celky.