Ticinum

Ticinum (dnešní Pavia v severní Itálii) bylo významné římské a později langobardské město s důležitou císařskou mincovnou. Ticinská mincovna fungovala od 3. do 7. století a razila římské aurey, solidy a langobardské tremisses, přičemž se stala jednou z posledních fungujících antických mincoven v západní Evropě.

Historie

Ticinum získalo význam jako strategické město na cestě mezi Milánem a Galií. Císařskou mincovnu zde založil Aurelián v roce 274 během své měnové reformy. Zpočátku razila bronzové antoniniány se značkou T nebo TICIN. Město leželo na křižovatce obchodních cest a mělo přímé spojení s alpskými průsmyky, což z něj činilo ideální místo pro distribuci mincí do severních provincií.

Za Diokleciána (284-305) se Ticinum stalo jednou z hlavních západních mincoven tetrarchie. Razily se zde zlaté aurey, stříbrné argentey a bronzové folles s mincovní značkou PT (Pecunia Ticini) nebo T. Kvalita ticinských ražeb byla vysoká – místní mincovna se specializovala na zlaté mince pro vojenské výplaty. Charakteristické bylo precizní provedení císařských portrétů.

V období Konstantina Velikého (306-337) dosáhla ticinská mincovna vrcholu produkce. Razily se zde masivní série solidů – nové standardní zlaté mince o váze 4,5 gramu. Na mincích se poprvé objevily křesťanské symboly – christogram a kříž. Ticinum razilo speciální emise k významným událostem jako byla vítězství u Milvijského mostu nebo založení Konstantinopole.

Za Valentiniána I. (364-375) se Ticinum stalo hlavní rezidencí západních císařů. Mincovna produkovala prestižní multiple solidy – zlaté medailony v hodnotě několika solidů určené jako císařské dary. Místní ražby se vyznačovaly charakteristickým stylem – široké tváře a výrazné rysy portrétů. V roce 402 přenesl císař Honorius hlavní město do Ravenny, ale mincovna pokračovala v činnosti.

Pád Západořímské říše v roce 476 neznamenal konec ticinské mincovny. Odoaker a později ostrogótský král Theodorich pokračovali v ražbě mincí římského typu se svými monogramy. V roce 572 dobyli Ticinum Langobardi a učinili z něj hlavní město svého království (Papia). Langobardská mincovna razila zlaté tremisses (třetiny solidu) a stříbrné siliquy s křížem a jménem krále.

Langobardští králové jako Liutprand (712-744) a Desiderius (757-774) udržovali mincovnu v provozu. Ražby postupně degradovaly – portrét nahradil schematický kříž, nápisy se staly nečitelnými. Dobytí Langobardského království Karlem Velikým v roce 774 ukončilo antickou tradici. Karolinská mincovna v Pavii razila už zcela odlišné denáry nového typu. Poslední připomínkou slavné historie je název města Pavia odvozený z latinského Papia – langobardské verze názvu Ticinum.

Charakteristické ražby a technologie

Ticinské mince nesly charakteristické mincovní značky: T, PT, TIC, MDPT (Moneta Domini Pecunia Ticini). Na reversech dominovaly standardní římské motivy – Victoria, Roma, vojenské standarta. Za křesťanských císařů se objevil christogram, GLORIA EXERCITVS (sláva armádě), kříž ve věnci. Langobardské mince nesly královský monogram a kříž na stupních.

Technologicky využívala ticinská mincovna pokročilé metody. Od 4. století používala železná razidla kalená pro dlouhou životnost. Místní mincovna vyvinula techniku přesného vážení – každý solidus byl individuálně justován. Specialitou byly inkusní ražby – mince s negativním reliéfem. Ticinská škola rytců ovlivnila celou severní Itálii.

Mezi nejvzácnější ticinské ražby patří aureliánovy antoniniány, diokleciánovy aurey, konstantinovy první křesťanské solidy, valentiniánovy multiple solidy, honoriovské medailony, ostrogótské solidy Theodoricha a langobardské tremisses Liutpranda. Unikátní jsou přechodové ražby dokumentující změny vlády.

Zajímavosti

• V Ticinu byla v roce 313 vyražena první mince s křížem – solidus Konstantina Velikého oslavující edikt milánský
• Langobardský král Agilulf razil v roce 600 mince s obrazem svaté Sofie – snaha o smíření s Byzantskou říší
• Ticinská mincovna vyráběla falešné byzantské solidy pro obchod s Východem – rozeznáme je podle latinských chyb v řeckých nápisech
• V základech pavijské katedrály byl nalezen depot 10 000 ticinských solidů – válečná pokladna posledních západních císařů
• Poslední ticinská mince z roku 774 nese prorocký nápis „FINIT" – konec (langobardského království)