Václav III.

Václav III. byl posledním českým králem z rodu Přemyslovců, který vládl v letech 1305–1306. Syn Václava II. a Guty Habsburské zemřel zavražděn v Olomouci ve svých 16 letech, čímž ukončil téměř půl tisíciletí dlouhou vládu přemyslovské dynastie. Z numismatického hlediska je jeho období jedinečné tím, že neexistují žádné doložené mince s jeho jménem.

Historie

Václav III. se narodil 6. října 1289 v Praze jako jediný syn Václava II. a Guty Habsburské. Ve svých devíti letech byl zasnouben s dcerou uherského krále Ondřeje III., po jehož smrti byl dvanáctiletý Václav korunován na uherského krále jako Ladislav V. ve Stoličném Bělehradu roku 1301. Po smrti otce v červnu 1305 zdědil českou a polskou korunu spolu se značnými dluhy. Během své krátké vlády se mu podařilo uzavřít mír s římským králem Albrechtem Habsburským, vzdal se uherské koruny ve prospěch Oty Bavorského a soustředil se na udržení Polska proti odbojnému knížeti Vladislavu Lokýtkovi. V létě 1306 se vydal s vojskem přes Olomouc do Polska, kde byl 4. srpna 1306 zavražděn v kapitulním děkanství na Přemyslovském hradě. Jeho smrt znamenala vymření Přemyslovců po meči a konec dynastie, která vládla českým zemím od poloviny 9. století.

Václav III. nebyl během své krátké vlády nikdy oficiálně korunován českým králem, ačkoliv se tituloval jako král český a polský. Jeho pečeť z roku 1305 vycházela z posledního pečetního typu jeho otce, což bylo výrazem vladařské kontinuity. Zpočátku byl podle kronikářů mladíkem věnujícím se zábavám, ale pod vlivem zbraslavského opata Konráda se údajně zklidnil a začal vymáhat zpět královský majetek, který dříve rozdával šlechtě. Tato změna v chování mohla přispět k vytvoření nepřátel, kteří ho možná nechali zavraždit. Motiv jeho vraždy však zůstává dodnes nevyjasněn.

Význam pro investory a sběratele

Václav III. představuje v numismatice unikátní fenomén – panovníka, po kterém nezůstaly žádné mince. Přestože vládl více než rok, kutnohorská mincovna pokračovala v ražbě pražských grošů se jménem jeho otce Václava II. Tato praxe pokračovala až do nástupu Jana Lucemburského v roce 1310. Pro sběratele historických mincí je období 1305–1310 označováno jako "mezivládí", kdy se razily posmrtné emise Václava II. Jakékoli mince s nápisem vztahujícím se k Václavu III. by byly mimořádně vzácné a pravděpodobně jen pečetní nebo medailní povahy.

Příklady

Doložené jsou pouze pečetní typáře Václava III. z roku 1305, které stylově vycházejí z pečetí Václava II. s drobnými úpravami. Uherský typář používal až do srpna 1305, kdy se naposledy tituloval jako uherský král. Český a polský pečetní typ používal až do své smrti. Pamětní stříbrná mince České národní banky z roku 2006 připomíná 700. výročí vymření Přemyslovců, na níž je vyobrazen Václav III. s mečem jako symbolem vymření rodu po meči.

Zajímavosti

Václav III. mluvil čtyřmi jazyky – latinsky, německy, uhersky a česky. Podle Zbraslavské kroniky byl "na pohled spanilý, zjevem sličný a dokonale obdařený dary přírody". Jeho vrah nikdy nebyl identifikován, ačkoliv se traduje jméno Konráda z Botenštejna, který byl údajně okamžitě zabit stráží. Václav III. byl pohřben ve zbraslavském klášteře vedle svého otce. Zajímavé je, že v květnu 1306, jen tři měsíce před svou smrtí, vydal zakládací listinu cisterciáckého kláštera "Trůn králův" u Vsetína, který se však kvůli jeho smrti nikdy nedočkal výstavby. Rod Přemyslovců vládl českým zemím téměř 500 let a na trůně se vystřídalo celkem 30 panovníků z této dynastie.