Václav III.

Václav III. (1305-1306) byl posledním českým králem z dynastie Přemyslovců, jehož zavraždění v Olomouci ukončilo více než čtyřsetletou vládu tohoto rodu nad českými zeměmi. Jediný syn Václava II. a Jitky Habsburské zdědil po otci rozsáhlou středoevropskou říši zahrnující Čechy a nárok na Uhry i Polsko, kterou však nedokázal udržet. V numismatice je Václav III. paradoxně znám pouze uherskými ražbami, neboť během jeho krátké vlády nebyly vyraženy žádné české mince s jeho jménem.

Historie

Václav se narodil 6. října 1289 v Praze jako dlouho očekávaný syn českého krále Václava II. a Jitky (Guty) Habsburské, dcery římského krále Rudolfa I. Jeho narození zajistilo pokračování přemyslovské dynastie a bylo oslavováno v celém království. Jako korunní princ získal vynikající vzdělání - ovládal latinu, němčinu, češtinu a základy francouzštiny. Učitelé ho připravovali na vládu nad rozsáhlou středoevropskou říší, kterou jeho otec vybudoval.

Již ve věku pouhých jedenácti let byl Václav roku 1300 korunován na uherského krále jako Ladislav V. Jeho otec Václav II. tím chtěl upevnit české nároky na uherský trůn po vymření Arpádovců. Mladý princ však v Uhrách fakticky nevládl - moc vykonávali čeští místodržící, což vyvolávalo odpor uherské šlechty. Proti českému panství se formovala opozice podporující Karla Roberta z Anjou, kterého podporoval papež Bonifác VIII.

Po náhlé smrti Václava II. dne 21. června 1305 nastoupil šestnáctiletý Václav III. na český trůn v kritické situaci. Zdědil sice rozsáhlá území, ale také mnoho nepřátel. Polská šlechta odmítla uznat jeho nároky a zvolila Vladislava Lokýtka. V Uhrách mezitím Karel Robert s papežskou podporou získával stále více přívrženců. Mladý král se musel rozhodnout, které ze zděděných korun se pokusí udržet.

Václav III. prokázal politickou prozíravost, když uzavřel mír s římskoněmeckým králem Albrechtem Habsburským (1298-1308). Této dohodě obětoval strategicky důležité Chebsko, Plzeňsko a české léno Míšeň, ale zajistil si klid na západní hranici. Uherskou korunu fakticky přenechal Ottovi Dolnobavorskému, který se stal uherským protikrálem s jeho souhlasem. Tyto ústupky mu měly umožnit soustředit síly na udržení polské koruny.

V osobním životě se Václav III. oženil s Violou Těšínskou z dynastie slezských Piastovců, čímž chtěl posílit své pozice v Polsku. Současně navázal spojenectví s Řádem německých rytířů, který měl podpořit jeho polské ambice. Na jaře 1306 začal připravovat vojenské tažení do Polska, kde chtěl definitivně prosadit své dědické nároky. Shromáždil značnou armádu a v červnu 1306 vyrazil z Prahy směrem na sever.

Osudným se Václavovi III. stal pobyt v Olomouci, kam dorazil se svým vojskem počátkem srpna 1306. Dne 4. srpna 1306 byl mladý král za nejasných okolností zavražděn neznámým vrahem v domě olomouckého děkana. Podle kronikářů byl proboden dýkou, když odpočíval ve své komnatě. Vrah nebyl nikdy dopaden a motivy vraždy zůstávají dodnes předmětem spekulací - podezření padlo na české velmože, polské emisary i uherské agenty.

Smrt Václava III. znamenala konec přemyslovské dynastie po meči a začátek období bezvládí. České stavy musely hledat nového panovníka, což vedlo k dlouhým bojům o český trůn mezi Habsburky, Korutanci a Lucemburky. Václavovo tělo bylo převezeno do Prahy a pochováno v královské hrobce v chrámu svatého Víta vedle jeho předků. S ním skončila více než čtyřsetletá éra Přemyslovců v českých dějinách.

Mincovnictví a hospodářská situace

Za krátké vlády Václava III. nedošlo k žádným významným změnám v českém mincovnictví. Kutnohorská mincovna pokračovala v ražbě pražských grošů zavedených jeho otcem, tyto mince však nesly nadále jméno Václava II. (WENCEZLAVS SECVNDVS). Neexistují žádné doložené české mince s označením Václava III., což svědčí o kontinuitě výroby bez změny razidel během jeho krátkého panování.

Z uherských mincoven pocházejí vzácné uherské oboly (malé denáry) ražené jménem krále Ladislava (Václava III.). Tyto drobné stříbrné mince nenesou královský portrét, pouze heraldické symboly a zkrácené nápisy. Jejich vzácnost dokládá krátké období a omezený rozsah ražby během českého panství v Uhrách.

Hospodářská situace království byla při Václavově nástupu relativně stabilní díky reformám jeho otce. Kutnohorské stříbrné doly produkovaly značné množství kovu, královská pokladna disponovala významnými rezervami. Václav III. však musel financovat nákladnou armádu a diplomatické mise, což postupně vyčerpávalo zděděné bohatství.

Ztráta Chebska a Plzeňska znamenala významný ekonomický úpadek - tyto oblasti patřily k nejbohatším částem království s rozvinutým obchodem a řemeslnou výrobou. Kompenzací měly být příjmy z polských držav, ty se však nepodařilo realizovat kvůli Václavově předčasné smrti.

Zajímavosti

• Václav III. byl nejmladším zavražděným českým králem - bylo mu pouhých 16 let
• Jeho vražda inspirovala mnoho konspiračních teorií - někteří historici viní Habsburky, jiní polské magnáty
• S Václavem III. vymřelo 77 generací Přemyslovců sahajících až k bájnému praotci Čechovi
• Jeho vdova Viola Těšínská se již nikdy neprovdala a vstoupila do kláštera klarisek
• Podle legend se duch Václava III. zjevuje v olomoucké katedrále každé výročí jeho smrti
• Uherské oboly Václava III. (Ladislava V.) patří k nejvzácnějším středověkým mincím - známo je méně než 20 kusů