Victoriatus

Victoriatus byla římská stříbrná mince ražená v období republiky od konce 3. století do poloviny 2. století před naším letopočtem. Název pochází od zobrazení bohyně Victorie na rubu mince, victoriatus sloužil především pro obchod s řeckým světem. Pro numismatiku je victoriatus důležitý jako doklad římské snahy o integraci do středomořského ekonomického systému a přizpůsobení mezinárodním obchodním standardům.

Historie

Victoriatus byl zaveden kolem roku 211 před naším letopočtem během druhé punské války jako součást velké měnové reformy. Vážil přibližně 3,4 gramu stříbra, což odpovídalo třem čtvrtinám denáru nebo polovině řecké drachmy. Tato váha nebyla náhodná, umožňovala snadný přepočet s řeckými mincemi používanými v jižní Itálii a Sicílii. Na líci nesl hlavu Jupitera, na rubu Victorii korunující trofej s nápisem ROMA.

Hlavním účelem victoriatů byl obchod s oblastmi používajícími řecký měnový systém. Řím jimi platil spojenecké jednotky z řeckých měst během punských válek a používal je pro obchodní transakce v helénizovaných oblastech. Victoriatus byl ražen především v mincovnách jižní Itálie a Sicílie, blízko oblastí jeho primárního použití. Kvalita stříbra byla zpočátku vysoká, srovnatelná s denárem.

Od počátku 2. století před naším letopočtem začal obsah stříbra ve victoriatech klesat rychleji než u denárů. Zatímco denár si udržoval vysokou kvalitu, victoriatus byl postupně znehodnocován až na polovinu původního obsahu stříbra. Tento rozdíl odrážel dvojí standard římské měnové politiky, kde domácí měna byla chráněna před znehodnocením více než exportní mince. Kolem roku 170 před naším letopočtem byla ražba victoriatů ukončena.

Po ukončení ražby victoriatus postupně zmizel z oběhu, nahrazen quinarii pro potřeby středních nominálů. Jeho role v integraci římské ekonomiky do středomořského obchodního systému však byla splněna. Řím se stal dominantní ekonomickou silou používající vlastní denár jako mezinárodní měnu. Victoriatus dokumentuje přechodné období, kdy se Řím přizpůsoboval existujícím ekonomickým strukturám před jejich úplným ovládnutím.

Vlastnosti a ekonomický význam victoriatů

Victoriatus měl specifickou ikonografii odlišnou od ostatních římských mincí. Jupiter na líci byl zobrazen v archaickém stylu připomínajícím starší didrachmy. Victoria na rubu s trofejí symbolizovala římské vojenské úspěchy. Nápis ROMA byl kratší než na denárech, které nesly jména mincovních úředníků. Průměr 15 až 17 milimetrů a váha postupně klesající ze 3,4 na 1,7 gramu odlišovaly victoriatus od denáru.

Ekonomický význam victoriatů spočíval v usnadnění obchodu s řeckým světem bez nutnosti přepočítávání měn. Umožňoval Římu vstoupit na rozvinuté trhy jižní Itálie a východního Středomoří. Archeologické nálezy victoriatů koncentrované v přístavních městech a obchodních centrech dokládají jejich roli v mezinárodním obchodě. Postupné znehodnocení victoriatů však ukazuje římskou snahu o ekonomickou výhodu na úkor obchodních partnerů.

Zajímavosti

• Victoria na victoriatech byla první ženská postava na římských mincích kromě bohyně Romy
• Některé victoriaty nesly značku Q jako quinarius, což způsobovalo záměnu nominálů
• Hannibal platil své žoldnéře ukořistěnými římskými victoriaty
• Poslední victoriaty obsahovaly jen 30 procent stříbra, zbytek byla měď
• Keltské kmeny v Galii napodobovaly victoriaty vlastními ražbami
• Název victoriatus přežil v lidové latině jako označení pro vítěznou minci v hazardních hrách