Vítkovci

Vítkovci byli jedním z nejmocnějších českých šlechtických rodů středověku, který ovládal rozsáhlá území v jižních Čechách. Z tohoto rodu vzešly významné větve Rožmberků, pánů z Hradce, z Landštejna a z Krumlova, jejichž ražby patří k cenným numismatickým památkám.

Historie

Původ Vítkovců sahá do 12. století a je spojen s osobou Vítka z Prčice, který působil na dvoře přemyslovských knížat. Vítek zastával významné úřady a získal rozsáhlé državy v dosud řídce osídlených oblastech jižních Čech. Jeho potomci pokračovali v kolonizaci tohoto kraje a vybudovali zde mocenskou základnu, která konkurovala i samotným Přemyslovcům.

Charakteristickým znakem Vítkovců se stala pětilistá růže, kterou jednotlivé větve rodu převzaly v různých barevných variantách. Rožmberkové užívali červenou růži ve stříbrném poli, páni z Hradce zlatou růži v modrém poli, Landštejnové stříbrnou růži v červeném poli a páni z Krumlova zelenou růži ve zlatém poli. Tato heraldická symbolika se promítla i do mincovních ražeb jednotlivých rodových linií.

Ve 13. století dosáhli Vítkovci vrcholu své moci. Záviš z Falkenštejna, příslušník rodu, se stal milencem a později manželem královny vdovy Kunhuty a fakticky ovládal českou politiku za nezletilého krále Václava II. Jeho ambice však vedly k pádu – roku 1290 byl na příkaz mladého krále zajat a popraven před hradem Hluboká. Tato událost znamenala dočasné oslabení vítkovské moci.

Přes tuto ránu se jednotlivé větve Vítkovců dokázaly vzpamatovat a v následujících staletích hrály důležitou roli v českých dějinách. Nejvýznamnější z nich byli Rožmberkové, kteří se stali nejmocnějším šlechtickým rodem v Čechách a udrželi si toto postavení až do vymření roku 1611. Páni z Hradce vymřeli roku 1604, zatímco ostatní větve zanikly již dříve.

Vítkovci významně přispěli k osídlení a hospodářskému rozvoji jižních Čech. Zakládali města, kláštery a hrady, podporovali obchod a řemesla. Jejich panství zahrnovala strategické oblasti při hranicích s Rakousy a Bavorskem, což jim umožňovalo kontrolovat důležité obchodní cesty a těžit z tranzitního obchodu.

Numismatický význam

Z numismatického hlediska jsou Vítkovci významní především díky mincovní činnosti svých nejvýznamnějších větví. Rožmberkové provozovali mincovnu v Českém Krumlově, kde se razily drobné stříbrné mince pro potřeby jejich rozsáhlých panství. Mincovní právo bylo v českých zemích královskou výsadou, avšak nejmocnější šlechtické rody získávaly privilegia k ražbě vlastních emisí.

Společným prvkem vítkovských ražeb je motiv pětilisté růže, rodového znaku, který se stal jedním z nejrozpoznatelnějších symbolů české heraldiky. Růže se objevuje na mincích, žetonech, medailích i pečetích všech vítkovských větví. Pro sběratele představují tyto ražby zajímavou oblast dokumentující moc a autonomii české šlechty ve středověku a raném novověku.

Vedle vlastních mincí jsou s Vítkovci spojeny i četné pamětní ražby a medaile vydávané při příležitosti významných událostí jako svatby, pohřby či politické úspěchy. Zvláště rožmberské medaile ze 16. století vynikají uměleckou kvalitou a patří k vrcholům české renesanční glyptiky. Tyto ražby jsou dnes vzácné a vysoce ceněné sběratelské artefakty.

Zajímavosti

• Všechny větve Vítkovců užívaly varianty pětilisté růže, což umožňuje snadno identifikovat jejich heraldickou příslušnost.
• Záviš z Falkenštejna inspiroval řadu literárních a hudebních děl včetně opery Zdeňka Fibicha.
• Vítkovci založili nebo rozvinuli řadu dodnes významných jihočeských měst včetně Českého Krumlova, Třeboně a Jindřichova Hradce.