Vladislav I.

Vladislav I. (asi 1070 – 12. dubna 1125) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl v letech 1109-1118 a 1120-1125 jako třetí syn krále Vratislava II. Původně údělný kníže olomoucký, dosáhl pražského trůnu s pomocí císaře Jindřicha V. po složitých dynastických sporech. V numismatice je Vladislav I. významný díky 35 typům denárů s rozmanitými motivy a kvalitním provedením, které představují vrchol raně středověkého mincovnictví v českých zemích.

Historie

Vladislav se narodil kolem roku 1070 jako třetí syn českého krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Svatavvy Polské. Po otcově smrti v roce 1092 získal jako úděl Olomoucko, kde vládl jako údělný kníže v letech 1110-1113. Jeho starší bratři Břetislav II. a Bořivoj II. postupně zastávali pozici pražského knížete podle principu seniorátu.

K moci v Praze se Vladislav dostal poprvé roku 1107, kdy pomohl olomouckému údělnému knížeti Svatoplukovi svrhnout vlastního bratra Bořivoje II. Za tuto pomoc získal od Svatopluka slib nástupnictví. Po Svatoplukově zavraždění v září 1109 u Malína využil Vladislav situace a zmocnil se pražského trůnu. Jeho vláda však nebyla všeobecně uznána a vyvolala odpor části přemyslovské dynastie.

Rozpory mezi bratry po Svatoplukově smrti umožnily zásah císaře Jindřicha V. (1106-1125) do českých záležitostí. Císař využil vnitřních sporů Přemyslovců k posílení své moci nad Čechami. V říjnu roku 1109 udělil Vladislavovi I. Čechy jako říšské léno, čímž legitimizoval jeho vládu. Následujícího roku 1110 císař zajal Bořivoje II., který se pokoušel získat zpět pražský trůn, a uvěznil ho v Hammersteinu.

Vladislav I. se s polskou pomocí zmocnil Prahy a upevnil svou moc. Postupně však pochopil, že vládnutí násilím není dlouhodobě udržitelnou cestou. Svým příbuzným proto přidělil tradiční moravské úděly - Brněnsko, Znojemsko a Olomoucko. Snažil se tak stabilizovat poměry v zemi a získat podporu přemyslovské dynastie prostřednictvím kompromisu.

V roce 1117 Vladislav I. překvapivě předal vládu z exilu se vracejícímu Bořivojovi II. a sám si ponechal pouze úděl v oblasti českého Zálabí. Důvody tohoto kroku nejsou zcela jasné - mohlo jít o dohodu s císařem, tlak přemyslovské opozice nebo snahu předejít občanské válce. Příměří mezi bratry však netrvalo dlouho.

Roku 1120 Vladislav I. Bořivoje II. opět vyhnal a podruhé se chopil vlády. Tentokrát vládl pevněji a bez přerušení až do své smrti. Legitimitu své vlády posílil sňatkem s Richenzou z Bergu, příbuznou císaře. S ní měl dceru Svatavu a tři syny - budoucího krále Vladislava II., Děpoltu a Jindřicha, kteří později hráli významnou roli v českých dějinách.

Vladislav I. zemřel 12. dubna 1125 po patnácti letech přerušované, ale nakonec stabilizované vlády. Jeho nástupcem se stal bratr Soběslav I., který musel čelit nárokům Vladislavova syna Oty II. Olomouckého. Vláda Vladislava I. představovala období postupné konsolidace knížecí moci po bouřlivém období bratrovražedných bojů na přelomu 11. a 12. století.

Mincovnictví Vladislava I.

Denáry Vladislava I. představují mimořádně bohatou skupinu českého raně středověkého mincovnictví. Dosud je známo 35 různých typů, což svědčí o intenzivní ražbě a ekonomické aktivitě během jeho vlády. Tato rozmanitost motivů naznačuje snahu o pravidelnou obnovu mince (renovatio monetae), typickou pro 12. století.

Na Vladislavových denárech je patrný vzrůstající výběr motivů a stoupající výtvarná úroveň razidel. Přestože jakost - tedy obsah stříbra - zároveň klesala, mince jsou většinou velmi pěkně ražené. Často jsou čitelné celé opisy, což na denárech dalších českých knížat téměř nevidíme. Kvalita provedení svědčí o vyspělé mincovní výrobě v pražské mincovně.

Motivy na denárech zahrnují postavy panovníka, sakrální symboly, architektonické prvky i heraldické znaky. Typické jsou zobrazení knížete s kopím nebo mečem, církevní stavby, kříže různých tvarů a písmena. Opisy obsahují jméno panovníka v různých tvarech - VLADIZLAVS, WLADIZLAV nebo zkráceně. Některé typy nesou i jména mincmistrů nebo správců mincovny.

Nejvýznamnější nálezy Vladislavových denárů pocházejí z Prahy-Štěpánské ulice (1950), kde byl objeven depot obsahující početné zastoupení jeho ražeb, a především z velkého nálezu v Hodkově u Kutné Hory z roku 1961. Hodkovský nález obsahoval čtyři různé typy Vladislavových denárů ve velkém množství exemplářů, což umožnilo detailní studium variant a technologie ražby.

Zajímavosti

• Vladislav I. byl prvním českým knížetem, který získal Čechy jako oficiální říšské léno od císaře
• Jeho syn Vladislav II. se stal prvním českým králem s dědičným titulem (1158)
• Denáry Vladislava I. patří k nejčitelnějším raně středověkým českým mincím díky kvalitě razidel
• Nález z Hodkova obsahoval přes 7000 denárů, z toho stovky kusů Vladislava I.
• Některé typy jeho denárů jsou známy pouze v jediném exempláři a patří k největším raritám
• Vladislav I. jako jediný český kníže dvakrát získal a ztratil pražský trůn během svého života