Vladislav II. Jagellonský

Vladislav II. Jagellonský (1471-1516) byl český a uherský král z polsko-litevské dynastie Jagellonců, syn polského krále Kazimíra IV., který vládl v Čechách od roku 1471 a v Uhrách od roku 1490. Jako patnáctiletý byl zvolen českým králem na Kutnohorském sněmu na doporučení Jiřího z Poděbrad, čímž začalo období jagellonské vlády ve střední Evropě. V numismatice je Vladislav II. významný pokračováním ražby pražského groše ve velkém množství a zavedením prvního datovaného českého dukátu s portrétem sv. Václava v roce 1511.

Historie

Vladislav se narodil 1. března 1456 v Krakově jako nejstarší syn polského krále Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské. Po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad v roce 1471 byl na jeho doporučení zvolen českým králem na Kutnohorském sněmu 27. května 1471, když mu bylo pouhých patnáct let. Jeho zvolení však nebylo všeobecně uznáno.

V prvních letech své vlády byl Vladislav zcela odkázán na diplomatickou a vojenskou pomoc Polska, protože musel o českou korunu bojovat s uherským králem Matyášem Korvínem (1458-1490), který byl také prohlášen králem roku 1469 v Olomouci katolickou stranou. Na Matyášovu stranu se postavil papež Pavel II. (1431-1471), který dal Vladislava II. do klatby. Římsko-německý císař Fridrich III. (1440-1493) však uznal pouze Vladislava.

Spor byl ukončen Olomouckou smlouvou roku 1478, ve které se oba panovníci navzájem uznali. Vladislavovi II. připadly Čechy a vedlejší země, Matyášovi Korvinovi Morava, Slezsko a Lužice. Sám Vladislav II. byl nerozhodným a politicky slabým panovníkem. Jeho přezdívka "král Bene" (bene = latinsky dobře) vznikla podle jeho tradičního přitakávání při řešení požadavků vznášených českou šlechtou.

Prestiž krále a tím i českého státu neustále klesala. Králova podpora katolíků vyvolávala napětí u většiny obyvatelstva, které bylo utrakvistické (podobojí). Kutnohorským náboženským smírem roku 1485 bylo uzákoněno rovnoprávnění obou vyznání, což však zároveň vedlo nejen ke sjednocení šlechtických stavů proti králi, ale také proti městům a vlastním poddaným.

Výrazem nadvlády vyšší šlechty v zemi bylo vydání zemského zákoníku roku 1500, které král roku 1502 jako Vladislavské zřízení zemské podepsal. Přes slabost českého krále byla doba jeho vlády obdobím klidu a prosperity. Kutnohorské doly zažívaly druhý vzestup, stoupala stavební aktivita vyjádřená pozdní vladislavskou gotikou. Za jeho vlády vznikaly významné stavby jako dostavba chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře nebo Vladislavský sál na Pražském hradě.

Vladislavova nevýraznost vedla po smrti Matyáše Korvína roku 1490 uherskou šlechtu k nabídce uherské koruny českému králi s předpokladem, že podobně jako v Čechách nebude zasahovat do její politiky. Vladislav s korunovací souhlasil včetně požadavku na trvalé přesídlení do Budína. Od 30 let 15. století však stoupaly vládařské ambice Habsburků a v první polovině 16. století již začal mít tento rod nad Jagellonci navrch.

Projevilo se to především v pozdějších vzájemných dynastických sňatcích mezi Vladislavovým synem Ludvíkem a Marií, sestrou Ferdinanda I., a mezi Ferdinandem I. a Vladislavovou dcerou Annou. Úplného ústupu Jagellonců ze střední Evropy se již Vladislav nedožil - zemřel 13. března 1516 v uherském Budíně ve věku 60 let.

Mincovnictví Vladislava II.

Vladislav II. zachovával mincovní systém Jiřího z Poděbrad a pokračoval v masivní ražbě pražského groše. Za jeho vlády dosáhla těžba stříbra v Kutné Hoře druhého vrcholu díky bohatství stříbrných dolů. Král nechal rozšířit královskou mincovnu a své dočasné sídlo Vlašský dvůr v Kutné Hoře, kde v této době vznikaly i další významné stavby.

Razil ve velkém množství pražský groš, který je pro výrazné velké dochované množství sběratelsky nejběžnějšími pražskými groši vůbec. Tyto groše se vyznačují charakteristickým gotickým písmem a zobrazením českého lva na rubu a koruny na líci. Kvalita (obsah stříbra) pražských grošů však postupně klesala z 563/1000 na 428/1000, což vedlo k jejich postupné devalvaci.

Vladislav II. také zavedl ražbu bílých peněz a malých peněz jako drobných nominálů pro každodenní platby. Bílé peníze obsahovaly více stříbra než malé peníze a sloužily jako mezičlánek mezi grošem a drobnými mincemi. Tyto drobné nominály byly nezbytné pro běžný obchod a denní transakce obyvatelstva.

Nejvýznamnější numismatickou památkou Vladislavovy vlády je obnovení ražby českých dukátů v Praze. Dukát s portrétem sv. Václava ražený od roku 1511 je první datovanou českou mincí - nese letopočet přímo na minci. Jejich cena se pohybovala od 25 do 30 pražských grošů. Tyto dukáty představují vysokou uměleckou kvalitu a jsou dodnes vyhledávanými sběratelskými předměty.

Zajímavosti

• Vladislav II. byl korunován ve věku 15 let - nejmladší český král při korunovaci
• Jeho přezdívka "král Dobře" vznikla z jeho zvyku souhlasit se všemi návrhy slovem "bene"
• Vladislavský sál na Pražském hradě byl největším světským sálem své doby v Evropě
• Za jeho vlády bylo v Kutné Hoře vyraženo odhadem 50 milionů pražských grošů
• První český datovaný dukát z roku 1511 má dnes hodnotu přes 500 000 Kč
• Vladislav II. ovládal šest jazyků - polštinu, latinu, němčinu, češtinu, maďarštinu a italštinu